Článek
Příspěvek na péči je určen lidem, kteří se z důvodu svého dlouhodobě vážného zdravotního stavu neobejdou bez pomoci dalších lidí. Umožňuje jim si tuto každodenní péči zajistit. Na ombudsmana se však právě v souvislosti s příspěvkem na péči obrátí každý rok okolo 200 lidí se stížností na rozhodování úřadů. Mezi podněty se podle Křečka prakticky nevyskytují případy, kdy by jedním z problémů nebyla i délka řízení.
„Není výjimkou, že od podání žádosti do nabytí právní moci odvolacího rozhodnutí uplyne i déle než rok. Není ani neobvyklé, že za tak dlouhou dobu, než se vše vyřeší a žadatel se příspěvku na péči dočká, se jeho zdravotní stav ještě více zhorší,“ uvedla Hrazdílková.
Žena ze Zlínska brala příspěvky na péči o matku, ta už byla pět let po smrti
V posledních několika letech se v agendě ombudsmana podle ní vyskytly i případy, kdy žadatel zemřel dřív, než bylo o příspěvku vůbec rozhodnuto.
„Situaci ilustruje případ devadesátileté ženy s prohlubující se demencí, u níž byla celková doba od podání žádosti po nabytí právní moci odvolacího rozhodnutí téměř rok a půl. Za dobu řízení se zdravotní stav ženy výrazně zhoršil, demence se prohloubila natolik, že soud ženu omezil ve svéprávnosti,“ uvedla mluvčí.
Stát musí plnit své povinnosti
Nepřiměřeně dlouhé čekání na rozhodnutí je podle ombudsmana nejčastěji porušovaným základním právem občana. Objevuje se napříč celou působností ombudsmana a podle Křečka vždy negativně dopadá na životy lidí.
„Právo na projednání věci v přiměřené lhůtě je součástí práva na spravedlivý proces a je povinností státu uspořádat svůj právní systém tak, aby spravedlnost nepřicházela pozdě,“ upozornil ombudsman.
Otec vysoudil více času s dětmi, ale je mu to k ničemu
Někdy se nepřiměřená délka řízení může podle něj jevit jako nepříjemná komplikace, například u vlekoucího se povolovacího procesu ve stavebnictví, jindy může dlouhodobá nejistota čekání na rozhodnutí trvale zničit vztahy například mezi sousedy ve sporech o přístupové cesty. V případě příspěvku na péči však může mít existenční dopady.
Neomluvitelné selhání
Za vyloženě alarmující považuje ombudsman vlekoucí se případy, v nichž jsou dotčena práva dětí, v nichž by soudy měly rozhodovat v řádu měsíců, ideálně do půl roku.
„Jednoznačným selháním státu jsou proto podle ombudsmana případy, kdy to soudům trvá několik let,“ uvedla Hrazdílková.
Ombudsman opakovaně doporučuje, aby účastníci takových řízení žádali o odškodnění za nemajetkovou újmu.