Článek
Spotřebitelské ceny v březnu stouply meziročně o 1,9 procenta, když meziroční tempo inflace zrychlilo z únorových 1,4 procenta.
„Pokud se to bude prodlužovat, inflace může být klidně čtyřprocentní, přičemž se nám zároveň bude snižovat hospodářský růst. To by potom samozřejmě mělo velký vliv i na mzdové hladiny,“ uvedl k dopadům války v Íránu a drahých energií Juchelka.
Zajíček připomněl, že do nynější krize, kdy růst cen pohonných hmot tlačí na zdražování zboží i služeb, česká ekonomika vstupuje v poměrně dobré kondici. „Měli jsme docela slušný hospodářský růst a relativně konsolidovaný stav veřejných financí,“ podotkl.
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu vzrostla meziročně o 2,1 procenta.
Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je zdražování při pokračování ropné krize jen otázkou času. „Zatím někteří výrobci nebo poskytovatelé služeb s tím ještě váhají, zda a o kolik to mají promítnout, ale to se nedá dělat donekonečna, protože může hrozit také jejich konec,“ konstatoval.
Na dubnovém sjezdu ČMKOS odborový předák varoval, že bez opatření vlády a České národní banky by se inflace v horizontu šesti až dvanácti měsíců mohla kvůli přetrvávající krizi zvýšit na osm až 8,5 procenta.
V debatě ČT, které se zúčastnil i předseda KDU-ČSL a hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich, ministr práce Juchelka také prohlásil, že se nebrání postupnému růstu minimální mzdy až na 50 procent průměrné mzdy.
V letošním roce je minimální mzda 22 400 korun, tedy zhruba 43,4 procenta průměrné mzdy. Podíl by měl postupně růst o 1,2 procentního bodu ročně na 47 procent v roce 2029, kdy by se měl růst podle současných pravidel zastavit.
