Článek
V dohledné době tak nový národní park nevznikne, z čehož mají radost mnozí místní obyvatelé dlouhodobě protestující proti jeho vzniku. „Pozorně jsme to sledovali, jestli se návrh dostane do programu, ale nestalo se. Hodně se nám ulevilo. Teď už to neschválí,“ potvrdila Novinkám starostka obce Karlova Ves Iveta Kohoutová (nez.).
Tato jediná obec by byla parkem zcela obklíčena. Proti vyhlášení se stavělo i dalších 27 více či méně dotčených obcí, které se spojily do svazku bojujícího proti parku. Svazek bude podle Kohoutové dál pokračovat, protože záměr nemusel zmizet definitivně, ačkoli se cesta k vyhlášení parku značně zkomplikovala.
Plánovaným národním parkem Křivoklátsko by byla zcela obklopena obec Karlova Ves. Místní s tím rozhodně nejsou smíření a dávají to najevo.
Návrhu zákona se v budoucnu může chopit některý z poslanců a do Sněmovny ho vrátit. Vše by ale muselo znovu projít stejným dlouhotrvajícím procesem přes všechna tři čtení a přes Senát. „Na nějakou dobu máme klid, ale musíme se připravit, jestli zákon zase někdo zvedne. Poučili jsme se ale z chyb, které jsme dělali jako laici, teď už bychom asi jinak postavili žaloby a jinak bychom to rozporovali,“ dodávala starostka Kohoutová.
Zatímco obce situace ve Sněmovně potěšila, ekologičtí aktivisté jsou zklamaní.
Berounka v oblasti Křivoklátska
„To, že se novela nedostala na program schůze znamená, že ji poslanci definitivně hodili do koše a s ní i závazek vlády vyhlásit NP Křivoklátsko,“ upozornila mluvčí Hnutí Duha Eva Pernicová. „Náležitá ochrana mimořádně cenné přírody na Křivoklátsku tak i nadále zůstává v nedohlednu,“ dodala. Hnutí poukazovalo, že odpor místních obyvatel přetrvával, ačkoli nebylo prokázáno, že by vznik národního parku měl významný negativní dopad na jejich život. S tím tamní lidé nesouhlasili. Obávali se omezení vstupu do krajiny, ale zejména návalu turistů a aut. „Dopadovou zprávu na turismus jsme ani nedostali,“ podotkla Kohoutová.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který vyhlášení parku prosazoval, opakovaně ujistil, že žádná další omezení, než ta spojená se stávající Chráněnou krajinnou oblastí Křivoklátsko národní park místním nepřinese. Ministerstvo nicméně připouštělo, že počet turistů by výrazně narostl zhruba o 100 tisíc lidí ročně. V tom ale Hladík viděl podnikatelskou šanci pro místní obyvatele a obecní kasy. Spory se vedly také o lov zvěře, těžbu dřeva a další správu území.
Ochráncům přírody se nelíbí, že neprosazení návrhu bude hrozbou pro cenné oblasti, protože tím padla i možnost omezit a regulovat stavební činnost ve stávajících národních parcích či těžbu dřeva i v divočině přírodních zón.
Mapa CHKO Křivoklátsko s vyznačením plánovaného národního parku uprostřed
V případě Křivoklátska měl národní park vzniknout na části nynější chráněné krajinné oblasti. Ministerstvo chtělo přísněji chránit kaňon Berounky a už nyní nepřístupné vzácné lokality, druhově pestré lesy a strmé stráně. Týkat se to mělo části o rozloze 115 čtverečních kilometrů, což je zhruba 18 procent stávající rozlohy CHKO Křivoklátsko. Hranice národního parku by pak byla vedena tak, aby nezahrnovala zastavěná území sídel nebo větší zemědělsky obhospodařované plochy.
