Článek
Mezi přítomnými však nebyli jen přívrženci ekologů, ale i zástupci několika obcí přímo z Křivoklátska. Ti žádný národní park u nich v regionu nechtějí a všemožně mu brání.
Zástupci ekologického hnutí upozornili, že původní návrh ministerstva životního prostředí při průchodu schvalovacím procesem čelí spoustě nápadů na změny. Ty se jim nelíbí a nelíbí se ani náměstkovi ředitele Krkonošského národního parku a koordinátorovi Asociace národního parku ČR Jakubu Kašparovi.
U Luční boudy by mohla vzniknout tržnice.
„Je tam celkem 48 změn, z toho 38 destrukčních,“ vypočítával Kašpar. Jedním z kritizovaných pozměňovacích návrhů je ten, který by umožnil výstavbu v okolí stávajících budov. „Znamenalo by to, že třeba kolem Luční boudy by mohla vzniknout tržnice nebo by se tam mohla solit silnice. Další věcí proti logice národních parků je ustanovení, že posláním národních parků je rozvoj obcí. Zní to pro obce hezky, ale dělo by se tak na úkor ochrany přírody,“ upozornil Kašpar.
Ekologové uspořádali v Praze na Malostranském náměstí happening za ochranu přírody v národních parcích.
K jeho kritice se přidali i ekologové. „Pustila by se uzda výstavbě. Developeři by byli postaveni na roveň s ochranou přírody,“ varoval Jaromír Bláha z hnutí Duha.
„Než zákon s těmito změnami, to by bylo lepší, kdyby to celé spadlo pod stůl, i když by se tím zastavilo i vyhlášení národního parku Křivoklátsko,“ dodával Bláha. Zástupci ekologické organizace pak předali ministrovi životního prostředí Petru Hladíkovi (KDU-ČSL) a dvěma poslankyním Janě Krutákové (STAN) a Kláře Kocmanové (Piráti) archy s 23 tisíci podpisů pod výzvou, aby poslanci zabránili betonování v národních parcích.
Ekologové předali ministrovi Petru Hladíkovi a poslankyním Janě Krutákové a Kláře Kocmanové výzvu, aby zabránili betonování v národních parcích.
Případné zamítnutí novely by uvítali zástupci skoro třiceti obcí, kteří si nepřejí národní park na Křivoklátsku. Několik z nich v úterý přihlíželo happeningu ekologů. „Máme spoustu společných témat, chceme ochránit přírodu, ale lišíme se ve způsobu,“ mínil například zastupitel obce Běleč Lukáš Kocman (nez.).
„Je mi líto, když vidím, že tihle lidé mají iluze, jak se chrání příroda v národním parku, skutečnost je trochu jiná,“ dodával Kocman. Jeho slova dokládala jedna z debatujících. „V národním parku se přece nesmí těžit dřevo, vy snad chcete kácet stromy?“ ptala se. Podle starosty Velké Bukové Pavla Mouchy (nez.) je taková domněnka mylná.
„Když se v chráněné krajinné oblasti vykácí les, musí se nahradit novou výsadbou. V národním parku lze na základě udělené výjimky kácet, ale už se nemusí sázet. Je moderní dělat někde divočinu a je iluze, že někde vytvoříme prales,“ mínil starosta Moucha. Obdobné je to podle něj se střílením zvěře, jejíž stav se reguluje i v národních parcích.
Nechtějí penziony a parkoviště
„Ti, kdo prosazují národní park, tvrdí, jak jsme tam zaostalí. Že pro nás bude výhodné, že tu budeme mít penziony a parkoviště. To je ale právě to, co nechceme. Proto jsme si život v téhle oblasti vybrali,“ dodal Moucha.
Odpůrci národního parku proto předali zákonodárcům zase svou výzvu, aby zákon neschválili. Také vyzvali vládu, aby návrh z dolní parlamentní komory stáhla, což se zatím neděje. „Návrh budeme projednávat během června,“ potvrdil Novinkám ministr Hladík.
