Článek
„Zcela určitě, máme u nás teď několik chlapců, kteří útočili i s nožem v ruce,“ odpověděl Rudolf Jakubec, ředitel Výchovného ústavu Boletice, na dotaz Novinek, zda i jeho ústav pozoruje podobný vývoj.
Boletice jsou jedním z osmi ústavů v Česku, v nichž končí mladiství a dětští pachatelé s nařízenou ochrannou výchovou. Kromě výchovného ústavu je zde také oddělení pro děti s extrémní poruchou chování. Jde například o chlapce, kteří ve 14 letech opakovaně přepadávají jiné děti nebo dokonce dospělé a dopouštějí se loupeží, či dlouhodobé uživatele drog. Taková zařízení jsou v Česku jen čtyři.
Součástí Boletic je však i běžný dětský domov se školou, kde jsou děti v ústavní výchově. I kvůli nim volá Jakubec po reformách. „Když dítě nešťastnou náhodou přijde o rodiče a nikdo se o něj nechce nebo nemůže postarat, tak skončí v ústavní výchově. A pokud máme v zařízení zároveň dvojnásobného vraha, který má ochrannou výchovu, tak jediný rozdíl mezi nimi je ten, že násilníka nemusím pustit na vycházky. Jinak mají práva a povinnosti úplně stejné,“ vysvětlil.
Zároveň připomněl, že mezi spácháním trestného činu a uložením ochranné výchovy mnohdy uplyne i více než rok. Do té doby je nezletilý pachatel v ústavní výchově, kde má nárok na vycházky i na víkendový pobyt doma. Pokud se jedná o dítě z problémové rodiny, návštěvy domova mnohdy práci ústavů značně komplikují.
Problémem je podle Jakubce také to, že soudům se do udělování ochranné výchovy příliš nechce a raději volí mírnější formu.
„Máme u nás kluka, který znásilnil devítiletou holčičku a jedenáctiletého chlapce. Oboje před dovršením 15 let. Soud nepovažoval za nutné mu uložit ochrannou výchovu, takže může chodit na vycházky. Naše budovy nemají žádné speciální zabezpečení, mříže ani žiletkové ploty. A my nemáme žádné pravomoci kromě slova. Kdyby se rozhodl utéct, tak může,“ řekl Jakubec.
Rozšíření pravomocí nestačí
Pomoci by podle něj mohl koncept připravený nejvyšší státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. Stejně jako Tejc navrhuje snížení hranice trestní odpovědnosti u nejzávažnějších deliktů na 13 let. Tato hranice podle ní vychází z podrobné analýzy věkového rozložení kriminality, kdy 13 a 14letí páchají až 60 procent dětské násilné trestné činnosti.
„Současné výchovné ústavy nedokážou zajistit ochranu personálu, ostatních chovanců a vzhledem k častým útěkům ani společnosti. I bez ohledu na to, zda dojde ke snížení věkové hranice trestní odpovědnosti, jednoznačně doporučujeme zřídit tzv. zajišťovací ústavy, které fungují například v Polsku nebo Maďarsku,“ napsala Bradáčová Novinkám.
Polské zajišťovací ústavy jsou uzavřená zařízení s vysokou mírou zabezpečení a s daleko přísnějším režimem než v běžném výchovném zařízení. Chovanci mají omezené vycházky a návštěvy jim povoluje soud a zaměstnanci mají upravené pravomoci.
„Očekávám, že společnost konečně pochopí, že i naše zařízení musejí být jinak zabezpečená, abychom ochránili nejenom děti před sebou samými, ale i naše zaměstnance a společnost,“ dodal Jakubec.
„Potřebujeme také specializovaná zařízení pro nebezpečné pachatele trpící duševní poruchou. Taková zařízení by kombinovala odbornou péči a zároveň dostatečné střežení podobné podmínkám ve věznici,“ uvedla dále nejvyšší státní zástupkyně.
Právě odborná péče je podle Jakubce klíčová. „Máme zkušenosti, že i třinácti a čtrnáctileté dětské pachatele těch nejzávažnějších trestných činů se nám z velké části daří vracet do společnosti,“ uvedl Jakubec, který odmítá posílat dětské pachatele do věznic.
„Měli jsme v péči kluka, který spáchal vraždu opravdu nehezkým způsobem, ale nám se ho podařilo navrátit do společnosti a dneska je úspěšný. Pokud by šel ve 14 letech do vězení, pochybuji, že by dokázal dál fungovat,“ řekl Jakubec.
Jak už dříve pro Novinky uvedl ministr Tejc, resort spravedlnosti v září představí analýzu a koncem roku následně také návrh úpravy zákona, přičemž platnost by mohla být od 1. ledna 2028. Co přesně bude jeho obsahem kromě snížení trestní odpovědnosti, zatím není známé.
Podle Bradáčové se o návrhu již diskutovalo na ministerstvu spravedlnosti. Jednání se kromě Nejvyššího státního zastupitelství účastnila také řada odborníků z různých resortů i zástupci výchovných ústavů. Právě na základě jejich připomínek by měl návrh dostat jasnější obrysy. Změna by se ovšem nedotkla pouze resortu spravedlnosti. Výchovné ústavy totiž spadají pod ministerstvo školství.
