Článek
Všichni naši sousedé mají věk trestní odpovědnosti stanovený na 14 let. Výjimkou je Polsko, které má dvojí hranici podle závažnosti trestného činu. Podobný systém jako v Polsku navrhuje i ministr Tejc. Pro násilnou kriminalitu by se hranice měla snížit na 13 let, pro ostatní trestné činy by nadále platilo 15 let.
Tejc argumentuje tím, že asi 60 procent násilných trestných činů spáchaných pachateli do 15 let věku se dopouštějí 13 a 14letí. A i když se jejich počet nijak dramaticky nezvyšuje, roste jejich agresivita a brutalita.
„Počet nezletilých a mladistvých pachatelů násilné kriminality v posledních letech mírně roste,“ odpověděl mluvčí slovenského prezidia Policajného zboru Roman Hájek na dotaz Novinek, zda se kriminalita na Slovensku vyvíjí podobně jako v Čechách.
Počet pachatelů násilných trestných činů mladších 18 let na Slovensku vzrostl z 285 v roce 2022 na 391 v roce 2025. Za loňský rok jich měli na svědomí asi 8,5 procenta z celkových 4595. Pouze 24 % nezletilých pachatelů tvořily děti do 14 let, zbytek připadal podle Hájka na mladistvé od 15 do 18 let. Trestní odpovědnost začíná na Slovensku ve 14 letech.
Polsko má hranice trestní odpovědnosti dvě. Pro nejzávažnější trestné činy, jako je znásilnění nebo vražda, je to 15 let. Takového pachatele soud soudí jako dospělého a může jej poslat do nápravného zařízení pro mladistvé, které je určeno osobám do 21 let.
U lehčích trestných činů platí pro Poláky trestní odpovědnost od 17 let. Ty, kteří jsou mladší, může soud poslat do výchovných zařízení. Podle Agentury EU pro základní práva (EUFRA) je znám i případ, kdy bylo takto potrestáno šestileté dítě, protože u výchovných opatření není v Polsku stanoven minimální věk.
Psycholožka: Klidně i 12 let
„Já jsem jednoznačně pro a klidně bych šla i na 12 let,“ řekla Novinkám dětská psycholožka Ludmila Mrkvicová, která přes 40 let působila jako soudní znalkyně. Podle ní by trestní odpovědnost měla vycházet z toho, zda a v kolika letech dítě chápe následky svých činů.
„U dětských vrahů jsem se setkávala s tím, že mi říkali ‚Nemůže se mi nic stát, proč mě obtěžujete?‘ Dle mého názoru každé, i desetileté dítě chápe, že vraždit, lhát a krást se prostě nemá,“ vysvětlila.
„Rozhodně to není všespásné řešení,“ kontroval dětský ombudsman Martin Beneš s tím, že úsilí by se mělo věnovat spíše prevenci, aby k násilné trestné činnosti dětských pachatelů nedocházelo.
„Pokud je tam nárůst, měli bychom přemýšlet o tom, čím je způsoben a jakými nástroji na něj reagovat v té prevenční fázi,“ uvedl pro Novinky.
Podle něj česká justice i v současnosti disponuje nástroji, jak dětské pachatele potrestat. „Pokud jde o ty nejzávažnější činy, je tam možnost uložit ochrannou výchovu dětem už od 12 let,“ připomněl.
Ochranná výchova ale není trestní sankce, jejím cílem je náprava chování dítěte a resocializace. Trvá většinou do dosažení 18 let, v odůvodněných případech ji může soud o rok prodloužit. Děti s nařízenou ochrannou výchovou by tak měly žít odděleně od dětí, které se v ústavech ocitnou z jiných důvodů než je páchání trestné činnosti.
