Pro děti s výchovnými problémy vzniká v Mělníku zázemí, školám taková pracoviště chybějí

Mělnické středisko výchovné péče by mělo začít fungovat během několika nadcházejících týdnů. Podle pedagogů a školních psychologů je takových zařízení zoufale málo. Určená jsou pro „nepolepšitelné zlobivce“, s nimiž si učitelé nevědí rady, ale i pro děti, které doma nemají dobré zázemí. Středisko výchovné péče Mělník bude poskytovat podporu dětem i jejich rodinám v náročných životních situacích ambulantní formou.

„V současné době dokončujeme přípravy. Naším cílem je včasná podpora, která může předejít vážnějším problémům a pomoci dětem znovu najít stabilitu a bezpečí,“ uvedla Petra Tálašová, ředitelka Dětského domova se školou a střediska výchovné péče Liběchov, pod něž bude nová organizace patřit.

V Mělníku podle radního pro sociální oblast Tomáše Trejbala (ODS) i podle vyjádření škol zatím taková instituce chyběla. „Jsme celkem velká sídlištní škola a žáků, kteří mají nějaký problém, je tu poměrně dost,“ potvrdil Novinkám ředitel mělnické Základní školy Jindřicha Matiegky Vladimír Škuta.

Do jmenované základní školy chodí zhruba sedm stovek žáků a podle ředitele Škuty pomoc s chováním potřebují až dvě procenta dětí. „U nás to vychází zhruba na deset dětí. Máme školního psychologa, speciálního pedagoga i sociálního koordinátora, kteří s dítětem mluví, snaží se mu pomoci, ale chce to ještě další stupeň, aby se dítě dostalo víc mimo své obvyklé prostředí, které na něj nemusí dobře působit,“ objasnil ředitel.

Podle školního psychologa Petra Volfa se děti z Mělníka dostávaly do středisek ve Slaném, Praze, Mladé Boleslavi nebo Dobřichovicích. „Středisek je ale málo a jsou přeplněná,“ potvrdil Novinkám Volf, podle něhož se v Mělníku za tuto instituci bojuje už minimálně tři, čtyři roky. „Problém je, že chybějí psychologové a další odborníci,“ podotkl Volf.

Děti, které jsou velmi agresivní, ve škole zlobí, nespolupracují, straní se ostatních a mají další potíže s chováním, obvykle také nemají dobré rodinné zázemí, a tím pádem ani běžné návyky nutné pro normální fungování v kolektivu a ve společnosti.

„Jednáme se zákonnými zástupci a když už jsou ochotní spolupracovat a navštívit středisko výchovné péče, tak je pak odradí, že by museli dojet někam do jiného města. To je nad jejich síly. Takže takovou pomoc tady v Mělníku opravdu potřebujeme,“ doplnil Vladimír Škuta.