Hlavní obsah

Výbor nedoporučil vydat Doležala ke stíhání

Právo, Novinky, Marie Königová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Mandátový a imunitní výbor Sněmovny nedoporučil vydání poslance Vladimíra Doležala (ODS) k trestnímu stíhání. Policie jej podezřívá z korupce kvůli obchodování z pozemky v Praze 10. Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) v reakci odpoledne novinářům sdělil, že vyzval poslance ČSSD, aby hlasovali pro vydání Doležala k trestnímu stíhání.

Článek

Paroubek odsoudil rozhodnutí imunitního výboru. "Pan Doležal není obviněn z politického deliktu, ale z deliktu kriminálního. Není věcí mandátového a imunitního výboru, aby nahrazoval soud," řekl Paroubek novinářům.

Paroubek vyzval sociální demokraty i ostatní poslance, aby hlasovali pro vydání. "V sázce je dobré jméno Poslanecké sněmovny a celého politického života v zemi," míní. Do volebního programu ČSSD hodlá prosadit omezení doživotní imunity zákonodárců.

Dundáčková: Stíhání je účelový krok

"Mandátový a imunitní výbor považuje stíhání poslance Doležala za účelové," sdělila předsedkyně sněmovního výboru Eva Dundáčková (ODS). Podle ní hlasovalo pro zachování imunity občanského demokrata Doležala sedm členů výboru, pro vydání k trestnímu stíhání hlasovali dva poslanci.

"Není to otázka posouzení viny či neviny konkrétního poslance. V tomto případě okolnosti případu, například to, že kroky směřující k zahájení trestního řízení trvají více než rok a přesto z našeho pohledu tam nic nenasvědčuje tomu, že by byly porušeny právní předpisy, nás vedou k domněnce, že ze strany policie se jedná o účelový krok," prohlásila Dundáčková.

Doležal původně chtěl být vydán, pak se rozmyslel

Doležal obvinění policie popíral a tvrdil, že se v žádném případě nedopustil trestného činu. O tom, zda jej bude moci policie dále stíhat, však rozhodne Sněmovna jako celek, rozhodnutí výboru má jenom doporučující charakter.

Dříve Doležal tvrdil Právu, že bude chtít být vydán trestnímu stíhání, aby se mohl bránit podezření z toho, že požadoval po dvou podnikatelích 800 tisíc korun jako úplatek pro svého stranického kolegu a radního na Praze 10 Tomáše Hrdličku.

Svůj úmysl si ale rozmyslel, neboť jak řekl novinářům, "nemá strach z policie, ale obává se nestandardních kroků". "Sdělil jsem výboru své výhrady a svá podezření a nechal jsem zcela na poslancích, aby zvážili, kde je pravda a jestli mé obavy jsou oprávněné či nikoli a jejich rozhodnutí se podřídím," odůvodnil Doležal změnu názoru.

Policie: Doležal žádal úplatek

Policie byla skoupá na komentáře k rozhodnutí výboru. "Pro nás je podstatné konečné rozhodnutí Sněmovny," řekla ČTK mluvčí protikorupční policie Jana Pinková.

Čeští policisté mají na věc jiný názor než Doležal a členové parlamentního výboru. "Doležal v listopadu 2004 v okolí Malostranského náměstí v Praze 1 navrhl možnost ovlivnění vydání kladného rozhodnutí stavebního odboru, případně komise pro územní rozvoj," píše se v policejním dokumentu. 

"Učinil tak s tím, že osoby, které vydání takovéhoto rozhodnutí dokáží ovlivnit, požadují blíže nespecifikovaný obnos," tvrdí strážci zákona.

Anketa

Měla by Sněmovna vydat poslance Vladimíra Doležala (ODS) k trestnímu stíhání?
ano
89,8 %
ne
10,2 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 2815 čtenářů.

Poslanecká imunita a Sněmovna

25. července 1995 - Jako prvního v historii vydala Sněmovna k trestnímu stíhání Jana Vika (SPR-RSČ). Byl obviněn z šíření poplašné zprávy.

27. února 1997 - Sněmovna zbavila imunity předsedu SPR-RSČ Miroslava Sládka a umožnila jeho trestní stíhání za protiněmecké výroky. Imunity zbavila i republikánské poslance Josefa Krejsu a Rudolfa Šmucra, kteří v roce 1994 narušili pietní akt v Terezíně.

10. července 1997 - Poslanci zbavili imunity Josefa Krejsu (SPR-RSČ) a vydali jej k trestnímu stíhání za jeho články s protiromskou tematikou v politických novinách Republika.

19. května 1998 - Sněmovna odmítla vydat k trestnímu stíhání Jana Stráského (US), který byl podezřelý ze zneužití pravomoci veřejného činitele.

20. května 1998 - Poslanci vydali Jiřího Payna (ODS) k trestnímu stíhání kvůli jeho dopravní nehodě.

10. března 2000 - Sněmovna zbavila imunity Libora Ježka (ODS) kvůli vyšetřování dopravní nehody.

12. července 2000 - Sněmovna odmítla zbavit imunity Ludmilu Müllerovou (KDU-ČSL). Vyšetřovatel ji podezíral z krácení daně. Poslanci nevydali ani Jaroslava Baštu (ČSSD), který čelil podezření, že jako člen vlády zneužíval pravomoci.

14. září 2000 - Poslanci vydali Jana Kasala (KDU-ČSL) k trestnímu stíhání. Kasal v červenci 2000 zavinil nehodu, při níž byla středně těžce zraněna jedna žena.

28. února 2001 - Sněmovna zbavila imunity Taťánu Jirousovou (KSČM), která v prosinci 2000 svým vozem porazila chodkyni a způsobila jí těžké zranění.

23. září 2003 - Sněmovna zbavila imunity lidoveckého poslance Jaroslava Lobkowicze, který svým automobilem srazil chodkyni a způsobil jí těžký otřes mozku a zlomeninu paže.

20. prosince 2005 - Mandátový a imunitní výbor doporučil Sněmovně, aby nezbavila imunity poslance ODS Vladimíra Doležala. Policie ho podezírá ze zprostředkování úplatku.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám