Vstup do Rady míru za miliardy? To by vláda před voliči neobhájila, míní politologové

I když veřejnost ještě postoj vlády nezná, politologové se v názorech na to, jak bude vypadat, shodují.

„Babišova vláda se zatím tváří pragmaticky a zdrženlivě. Takže si myslím, že vůči té pozvánce budou také zdrženliví. Stanovisko pravděpodobně nebude říkat žádné rezolutní ne nebo ano. Spíše to bude ve stylu, že budeme čekat, co se z toho vyvrbí, a že to bereme na vědomí. To je i v diplomacii obecně ta nejlepší taktika,“ uvedl politolog Milan Školník z České zemědělské univerzity v Praze.

Na nejasnosti ohledně toho, jak bude členství v Radě míru fungovat, upozornil i prezident Petr Pavel. Podle něj by se měla Česká republika k členství v Radě míru vyjádřit až podle podmínek a jejích pravomocí. „Nikdo dosud neviděl statut nebo mandát rady, neví se o ní skoro nic,“ řekl prezident Pavel.

Podle návrhu charty rady by měl být za stálé členství vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun). Jako bezplatné je nabízeno členství na tři roky.

„Maximálně se může stát, že využijeme to tříleté členství zdarma. Vzhledem k tomu, jak vypadala předvolební kampaň, tak si nedovedu představit, jak by současná vláda, která chtěla škrtat ve všem, obhájila, že dají 21 miliard korun jako vstupné do nějaké organizace,“ okomentoval situaci politolog Michal Malý z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Podle obou politologů by případné odmítnutí pozvánky nemělo znamenat výraznou změnu ve vztazích mezi zeměmi.

„Donald Trump Andreje Babiše vnímá dobře. Už jen proto, že mu volal během vánočních svátků. Mají toho hodně společného. Oba se vrátili zpátky do funkce a jsou tam zase zároveň, což se málokdy stává. A oba jsou to businessmani, takže v tom si také rozumí,“ pokračoval Školník.

Pokud by se vláda nakonec rozhodla, že pozvánku přijme, podle odborníků by členství v radě Česku nepřineslo nic pozitivního. „Byli bychom tam minoritní hráč do počtu, jako jsme prakticky všude,“ dodal Malý.

„Myslím si, že vytvářet nějaké paralelní organizace OSN nemá moc smysl. Otázkou je, jakou by to mělo podobu. Pokud bychom do toho šli, tak by se na stůl jasně muselo dát, co to bude znamenat pro Českou republiku. Tam by muselo zaznít, jak to pro nás bude výhodné,“ doplnil Školník.

Trump spolu s pozvanými státníky radu formálně ustavil ve čtvrtek na okraji Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Do rady Trump pozval světové lídry. Nejprve se má zaměřit na prosazení míru v palestinském Pásmu Gazy, chce se ale věnovat i dalším konfliktům. Trump uvedl, že nová mezinárodní instituce dohlédne na demilitarizaci a obnovu Gazy.

Spoluzakladateli a signatáři dokumentu jsou i maďarský premiér Viktor Orbán, argentinský prezident Javier Milei nebo ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Naopak Francie, Švédsko či Norsko připojení odmítly.