Vodohospodáři v Brně bojují s bobry

Kmeny dalších obalili správci řeky pletivem, aby je nemohly ostré bobří zuby ohlodat. Jiné natřeli speciálním přípravkem, jenž by měl bobry odpuzovat.

Problémem je také to, že lidé bobrům nevědomky svým chováním pomáhají. Odborníci odhadují, že zhruba v kilometrovém úseku řeky Svratky v Jundrově se usídlilo asi dvanáct bobrů. Řeka je v těchto místech široká, klidná a obklopená zelení. Příchozí může mít dojem, že je na venkově. Na březích se nacházejí zahrádky a turistické chatky.

„Lidé tam sice pro ptáky dávají na větve jablka na provázcích, ale neuvědomují si, že tím připravují bobrům pomyslný švédský stůl. Tato zvířata jsou totiž velmi hbitá a dokážou se bez potíží k jídlu dostat,“ řekl Právu mluvčí podniku Povodí Moravy Petr Chmelař.

Dalším problémem je to, že ploty zahrádek jsou v mnoha případech umístěny nevhodně, což je až příliš blízko břehu. Stezka podél řeky je proto příliš úzká pro těžkou techniku. Přístup je celkově špatný, to je problém při nutném kácení vzrostlých topolů. Mluvčí zdůraznil, že vodohospodáři stav všech stromů neustále kontrolují tak, aby se žádný z nich nezřítil.

Bobr byl v české a moravské krajině ještě před třiceti lety velkou vzácností. Nyní se odhaduje, že jich v republice žije okolo 6000, přičemž jejich populace se jen za uplynulé čtyři roky zvětšila o zhruba třetinu.

Ani odborníci nepředpokládali, že se bobři v místech, z nichž v 19. století kvůli lovu vymizeli, tak rychle zabydlí. Podle lesníků se blíží doba, kdy bude bobr opět patřit mezi běžně lovenou zvěř.

Na Moravu se dostali bobři z Rakouska proti proudu řek Moravy a Dyje. Stalo se tak poté, co bobry rakouští ochranáři vypustili do přírody. Nejprve byli v oboře Soutok u Lanžhotu velkou vzácností, později kvůli nim řešili památkáři a arboristé nemalé problémy v zámeckém parku v Lednici.

„Dnes už máme bobry v Šumperku nebo ve Valašském Meziříčí. Příroda jim už nestačí, proto využívají i břehy řek ve větších městech a působí každoročně mnohamilionové škody,“ dodal mluvčí.