Hlavní obsah

Vládní reforma policie Sněmovnou v prvním kole prošla

Novinky, jov

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA
Aktualizováno

Sněmovna v úterý pustila do druhého čtení vládní návrh zákona o policii. Opoziční KSČM se nejprve nepodařilo prosadit zamítnutí zákona, ČSSD pak neuspěla s pokusem vrátit předlohu ministru vnitra Ivanu Langerovi (ODS) k dopracování. Zákonem se nyní budou zabývat sněmovní výbory, i vládní poslanci k němu mají řadu výhrad.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) ve Sněmovně

Článek

Balík legislativních změn, které připravilo ministerstvo vnitra, mění územní členění policie, dává jí nové pravomoci a zároveň policejní sbor zbavuje některých povinností.

Přináší také řadu změn pro řidiče a mění podobu Inspekce ministra vnitra, která kontroluje a vyšetřuje přestupky policistů.

O definitivní podobě nových pravidel pro fungování policie se rozhodne až při dalším projednávání.

Poslanci debatovali tři hodiny

Poslanci o Langerově návrhu debatovali takřka tři hodiny, k hlasování se dostali až v osm hodin večer. Předlohu kritizovali především zákonodárci opozičních ČSSD KSČM, z vládních hlavně poslanec ODS Jan Klas.

Tomu například vadí, že by v případě přijetí zákona v předloženém znění mohly provádět měření rychlosti radary soukromé firmy. "Není přijatelné, aby soukromá firma měla přístup k osobním údajům," uvedl Klas v rozpravě.

Občanský demokrat se také vyslovil proti tomu, aby policie používala elektrické paralyzéry. Ty způsbily úmrtí v USA a v Kanadě. "Ne každý musí takový zásah přežít,“ upozornil Klas.

To kritizoval i komunista Zdeněk Maršíček, který neúspěšně navrhnul zákon zamítnout.

"Jinou lahůdku představuje rozšířený výčet donucovacích prostředků. Je mimo jiné obohacen o smutně proslulé gumové projektily, skrývající se pod názvem jiné úderné prostředky, a taser jako vrhací prostředky. Ty by bylo záhodno preventivně razantně odmítnout zejména pro jejich povahu nástroje, jejichž používání může vést lehce k vážnému zranění či smrti osoby," uvedl Maršíček.

Co zavádí Langerův zákon o policii
Zřízení 14 krajských policejních správ.
V regionech, kde doposud chyběly, vzniknou sloučením okresních ředitelství policie.
Vnější kontrolu policie by zajišťovala její inspekce, kterou by jmenovala vláda a na její činnost dohlížela zvláštní pětičlenná sněmovní komise. Dosud bylo jmenování vedení inspekce v rukách ministra vnitra.
Při měření alkoholu v krvi by měla orientační dechová zkouška stejnou váhu jako odběr krve u lékaře.
Policie by nově vyšetřovala jen dopravní nehody, u nichž by vznikla velká škoda. O přesné částce bude Sněmovna ještě jednat. Uvažuje se o limitu 100 tisíc nebo dokonce 250 tisíc korun.
Návrh umožňuje, aby soukromé firmy nejen měřily rychlost vozidel, ale i pořizovaly osobní údaje řidičů.
Policie by již neměla doručovat úřední písemnosti a nemusela by v takové míře jako dosud asistovat soudním exekutorům.
Policisté by již nemuseli zajišťovat dohled na velkých sportovních akcích, postarat by se o něj měli pořadatelé.
Nově by policie například mohla vypínat telekomunikační spojení v případě nebezpečí terorismu.
Při pátrání by měli policisté přístup k údajům o telefonátech, použití platebních karet nebo o poskytnutí lékařské péče. Vstupovat by také mohli do všech živnostenských provozoven.

Ministr: Není to revoluce, ale evoluce

Podle ministra Langera by měl zákon platit od 1. ledna 2009. Pak by mělo nastoupit tříleté transformační období české policie.

"Reforma policie není revoluce probíhající ze dne na den. Je to zrychlená evoluce, která byla nastartována rozsáhlou analýzou na podzim 2006 a měla by vyvrcholit 1. lednem 2012, kdy by Policie ČR vstupovala s novou organizační strukturou a novým ekonomickým modelem řízení po území celé ČR," uvedl Langer.

Krajské volby tématem jednání

Projednávání zákona o policii poznamenaly podzimní krajské volby. Poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský kritizoval, že větší pravomoce v oblasti policie dostanou kraje a vzniknou nové krajské správy, například na Vysočině.

"Myslím, že není v zájmu ČR, abychom pokračovali ve smyslu její federalizace. Podívejte se, mně to trochu připomíná, ačkoliv autoři jistě takovéto srovnání odmítnou, že by v určité podobě se měl obnovit stav, byť na demokratické bázi, který tu byl za starého režimu, že nejvyšším funkcionářem v kraji byl krajský tajemník. Tak teď to bude krajský hejtman," kritizoval.

"Nechtěl bych být v kůži kandidátů sociální demokracie v kraji Vysočina a hájit názor pana poslance Zdeňka Jičínského," reagoval místopředseda Sněmovny Jan Kasal (KDU-ČSL). "Kdybych byl škodolibý, tak všechno to, co řekl dnes, vytisknu a dám do ruky potenciálním voličům sociální demokracie v kraji Vysočina," dodal.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám