Vládní poslanci chtějí zrušit pravidla proti „politickým trafikám“

„Stávající právní úprava nenaplňuje deklarovaný účel a vykazuje systémové i koncepční nedostatky. Z tohoto důvodu se navrhuje zrušení nominačního zákona bez náhrady, a to včetně jeho novel,“ uvádějí poslanci Renáta Vesecká (Motoristé sobě), Zuzana Ožanová (ANO) a Patrik Pařil (ANO) ve svém návrhu, který poslali do Sněmovny.

„Zrušení zákonné úpravy neznamená rezignaci na transparentní a odborné posuzování nominací; tyto principy budou nadále zajišťovány prostřednictvím interních pravidel vlády,“ dodali. Účinnost zrušení navrhují na první den kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

„Cílem je potlačení byrokracie, větší pružnost a efektivita,“ řekla k tomu Novinkám Vesecká, která ve Sněmovně zároveň předsedá ústavně-právnímu výboru.

Nominační zákon přijala v roce 2019 vláda Andreje Babiše (ANO). Od roku 2020 zavedl transparentnější a odbornější pravidla pro dosazování osob do řídících a dozorčích orgánů firem s majetkovou účastí státu.

Na základě zákona vláda zřídila výbor pro personální nominace, který je složený z apolitických odborníků, jejichž mandát je na pět let. Ten jednotlivé kandidáty do obchodních společností s majetkovou účastí státu, státních a národních podniků nebo státní organizace Správy železnic posuzuje a dává k jejich nominaci doporučení. Ta jsou zveřejněna na stránkách vlády.

Zákon vznikl v reakci na odpor veřejnosti k rozdávání tzv. politických trafik. Měl zabránit situaci, aby křesla ve vedení státních firem rozdělovali ministři podle politické loajality uchazečů. Hlavním kritériem měla být odbornost a zkušenosti. Normu tehdy vítala odborná veřejnost. „Nominační zákon přináší vyvážené změny, které by mohly vést k profesionálnějšímu řízení státních firem,“ uvedl při jeho zavádění ekonom Miroslav Zámečník.

Zrušení zákona nyní vládní poslanci vysvětlují tím, že je bezzubý, protože pro ministry nezavedl sankce, když doporučení výboru nerespektují.

Novinky oslovily i zástupce opozice, co na chystaný krok říkají. Předseda ODS Martin Kupka se podivil, že nová vláda Andreje Babiše (ANO) chce rušit něco, co jeho bývalá vláda zaváděla. „Hlásím, že rozumím,“ zavtipkoval. „Předpokládám, že to označí za nepodařenou legislativu předchozí vlády a vyhlásí ještě tvrdší boj proti korupci a klientelismu,“ dodal v nadsázce.

Rušení zákona nepokládá Kupka za správný krok. „Ten zákon podle mě zázračný efekt neměl, ale přispíval k tomu, že výběr zástupců státu v orgánech státních a polostátních firem se řídil nejen logickým politickým klíčem, ale i odbornými požadavky,“ řekl Novinkám.

Stejně tak se plány vládních poslanců nelíbí předsedovi STAN Vítu Rakušanovi.

„Babišova vláda se prostě bojí veřejné kontroly. Po snaze o zrušení služebního zákona jde o další krok k rozkladu státu a snížení veřejné kontroly nad tím, kdo veřejné instituce řídí,“ řekl Novinkám.

„Výbor pro personální nominace, který na základě tohoto zákona funguje, posuzuje nominace do státních firem a jeho doporučení je veřejné. Každý se tak může seznámit s tím, jaké výhrady výbor k danému člověku má. Pokud bude zákon zrušen a výbor zanikne, bude proces dosazování lidí do státních institucí výrazně méně transparentní,“ dodal.

Za příznačné pak Rakušan pokládá fakt, že změnu chce vláda prosadit poslaneckým návrhem, nikoliv vládním. Zatímco návrh vlády prochází kolečkem připomínkového řízení a mohou se k němu vyjádřit odborníci, poslanecký návrh jde do Sněmovny bez odborné oponentury a jeho cesta k případnému schválení je tak rychlejší.

Byť má být výbor pro personální nominace složený z lidí, kteří nejsou členy žádné politické strany, má tam Andrej Babiš svého člověka. A to Michaelu Pobořilovou, hlavní manažerku hnutí ANO, jeho bývalou poradkyni na Úřadu vlády a někdejší šéfku Odboru Legislativy a právní služby na ministerstvu financí z doby, kdy resortu ve vládě Bohuslava Sobotky šéfoval.