Hlavní obsah

Vláda škrtá, cena za dům v New Yorku se ale zvýšila o 600 miliónů

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vláda hlásá úsporné škrty a ministerstvo zahraničí (MZV) proto zavírá ambasády, snižuje zaměstnancům platy a ruší tři sta pracovních míst. Zároveň ale obhajuje účet za rekonstrukci České národní budovy v New Yorku, který se z původně plánovaných 235 miliónů vyšplhal na 812 648 000 korun, což ještě nemusí být konečné číslo.

Článek

Akce tak připomíná předraženou výstavbu justičního areálu v Brně, kde místo původních 768 miliónů stát zaplatil téměř dvě miliardy.

Kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu si loni posvítili na historicky nejdražší investici českého státu v zahraničí a podle nich nese vinu na růstu nákladů především právě MZV. Podle nich nedodrželo původní investiční záměr, neustále měnilo své požadavky – například architektonicky změnilo vstupní halu, zmenšovalo restauraci či zřizovalo centrální šatnu.

„V průběhu rekonstrukce budovy se negativně projevila skutečnost, že MZV nemělo na počátku zpracovaný jednoznačný záměr a ujasněnou představu o podobě rekonstrukce České národní budovy. To zapříčinilo, že po celou dobu výstavby docházelo k požadování úprav a změn projektové dokumentace,“ konstatuje letošní nález NKÚ.

„O nedostatečné připravenosti celé rekonstrukce svědčí provedení několika set dílčích stavebních a technologických změn v průběhu výstavby,“ tvrdí kontroloři. Jen během první etapy z pěti prý v důsledku nepřipravenosti akce MZV bylo takových zásahů více než tři sta.

Vícenáklady způsobilo podle NKÚ mj. i to, že dokumentace byla dělaná bez ohledu na normy a zásady platné v USA. K tomu se připojily potíže s jinými pracovními přístupy a pohledem na kvalitu amerických firem, neboť některé věci s ohledem na silné odbory v New Yorku museli dělat místní dělníci.

Fakt, že z vedlejší budovy, kde došlo k havárii, unikl na stavbu olej, což stavbu zpomalilo, už byl jen jedním z mnoha hřebíčků do stavebního rozpočtu.

Účty bobtnaly

V červenci 2006 hovořilo ministerstvo o 448 miliónech korun, v prosinci 2007 již vláda odsouhlasila svým usnesením 730 miliónů, v listopadu 2008, tedy pár dní po slavnostním otevření větší části budovy už náklady dosáhly 812,6 miliónu korun. A to ještě nebyla dokončena poslední etapa včetně restaurace. Jen letos má dokončení budovy stát 90 miliónů.

O zakoupení zdevastované budovy na Manhattanu, kterou vybudovali před více než sto lety za své peníze krajané, rozhodla vláda před 10 lety. Kupní cena byla z dnešního pohledu skutečně úsporná: jeden dolar. Krajané měli za to v nové budově přislíbeno celé patro. S rekonstrukcí se začalo v březnu 2003. A bylo zřejmé, že termín dokončení v prosinci 2004 je nereálný.

Kdo někdy stavěl, si spočítá, že tím vzrostou i náklady. To říká i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Jako soukromník prý opravoval tucet nebo víc starých budov. „Dokud není stavba hotová, nikdy se neví, kolik bude stát,“ vyjádřil se při inspekční cestě v New Yorku ještě před otevřením budovy. „Každý, kdo tvrdí, že zná konečné náklady, je iluzionista nebo staví poprvé,“ dodal ministr.

Zdražení ho proto nepřekvapilo. Konečný účet, jak uvedl, „zhruba odpovídá“ vládou schválené částce 730 miliónů korun, řekl tehdy českým novinářům. Přitom první vládní usnesení znělo na částku o 600 miliónů nižší a postupné navyšování odkývala vláda Špidlova, Paroubkova i Topolánkova. „Zajisté to mohlo být provedeno účinněji, levněji a rychleji,“ uznal nakonec Schwarzenberg.

Méně štuku i zlata, žádná odpovědnost

Ministerstvo zahraničí připouští některá pochybení, ale jinak se výsledkům kontroly brání. Investiční záměr prý byl připravován ještě před uzavřením kupní smlouvy a v té době ještě nebyly známy okolnosti budoucí stavby. Připomíná, že MZV obdrželo za rekonstrukci ocenění za mimořádný přínos při zachování architektonického dědictví města New York.

Změny, které NKÚ kritizuje, pak podle ministerstva musely být dělány s ohledem na místní předpisy a na odlišnou koncepci užívání budovy MZV na rozdíl od původních plánů krajanů.

Ministerstvo mj. uvedlo, že havárie s olejem, která způsobila posunutí termínů, naopak znamenala přínos pro státní rozpočet, když MZV vysoudilo 675 tisíc dolarů (tehdy zhruba 16 miliónů korun). Stanovisko uvádí i další úspory – méně se nákladně štukovalo, méně se zlatilo, v hlavním secesním sále je méně zrcadel a vestavěných lavic.

„V kontrolních zjištěních NKÚ se hovoří pouze o navýšení nákladů z důvodu zastavení prací ve Velkém sále a úpravy projektové dokumentace. Kontrolní skupina ve svých závěrech opomíjí snížení původní ceny díla, které tato úprava projektové dokumentace přinesla. Bez této zmínky o snížení původní ceny díla není závěr kontrolní skupiny zcela objektivní,“ tvrdí úředníci MZV.

Fischerova vláda letos v červnu vzala výsledky kontroly na vědomí a uložila ministru zahraničí „realizovat nápravná opatření k odstranění nedostatků a do 1. března 2011 informovat vládu“. NKÚ ani MZV soudí, že nedošlo k tak závažným chybám, že by bylo třeba někoho trestat, či dokonce podávat trestní oznámení.

Již při otevření budovy prohlásil Schwarzenberg: „Souhlasím, že to byla v zásadě správná myšlenka budovu koupit a zachovat. Bohužel s tím, jak to probíhalo, s tím šťastný být nemohu.“ Podle stanoviska ministerstva byli všichni odpovědní pracovníci proškoleni, aby k obdobným situacím v budoucnosti nedocházelo.

Reklama

Výběr článků

Načítám