Článek
Vláda zařazení do projektu SAFE projednávala již v květnu, ale premiér Andrej Babiš (ANO) tehdy novinářům řekl, že potřeboval od ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) doplnit další informace o jednotlivých projektech.
„Nepochopil jsem, proč Česko požádalo o tak nízkou částku. Je to velká škoda, protože tento program je velmi dobrý,“ komentoval českou žádost Babiš ještě loni v prosinci.
Plán na využití 2,06 miliardy poslal Evropské komisi ještě kabinet Petra Fialy (ODS). Plány se odevzdávaly loni do konce listopadu.
Podle bývalé ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nemělo Česko v okamžiku spuštění programu, tedy na konci května 2025, dostatek projektů, které by splňovaly jeho kritéria.
„Po aplikování pravidel půjčky bylo množství projektů velmi malé a na menší projekty nemělo ministerstvo obrany dostatek personálu. I vzhledem k administrativní náročnosti,“ uvedla už v dubnu na dotaz Novinek.
Letos v březnu český plán posoudila a schválila Evropská komise, o měsíc později ho schválila i Rada EU.
Fond SAFE neposkytuje dotace, ale dlouhodobé zvýhodněné úvěry na obranné projekty. Celkově z něj členské země mohou čerpat 150 miliard eur.
O půjčku požádalo 19 zemí. Česko přitom dopadlo ze zemí Visegrádu nejhůře. Slovensko požaduje zhruba o 300 milionů eur více než Češi (56 miliard Kč) a Maďaři žádají téměř osmkrát více než Česko - přes 16 miliard eur (390 miliard Kč). Rekordmanem je Polsko s částkou přes 43 miliard eur (tedy přes bilion Kč).
Při žádosti o půjčku bylo potřeba Evropské komisi předložit seznam projektů. Ten musel obsahovat konkrétní plány, za co chtějí peníze utratit a s jakými jinými členskými zeměmi budou při nákupech spolupracovat. Právě společný nákup byl totiž jednou z podmínek úvěru.
Projekt zároveň musel být rozpočtově krytý, nejméně 65 procent komponentů muselo pocházet z EU a výsledný produkt musel být dodán do konce roku 2030.
