Článek
Ty by se měly týkat jejich kanceláře a asistentů. Ministři tak svůj původní návrh, který neprošel Sněmovnou, snížili o 20 000 tisíc. Exprezident by měl podle nového návrhu nárok na služební vůz, ale už ne na tělesnou stráž.
"Náležitosti jsou navrženy tak, aby umožnily bývalé hlavě státu důstojný život a využití jejího potenciálu ve veřejném životě," uvádí se v odůvodnění návrhu, který má ČTK k dispozici. Roční dopad zabezpečení exprezidenta na státní rozpočet činí zhruba 2,7 miliónu korun, který bude ale zmírněn zrušením odchodného.
Předloha byla schválena beze změn ve znění, jaké kabinetu předkládal vicepremiér a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský (ČSSD), řekla ČTK jeho poradkyně Jana Muchová.
Havel stále rentu nedostává
Bývalému prezidentu republiky nároky zaniknou, pokud se znovu stane prezidentem, poslancem, senátorem, členem vlády, soudcem, členem, viceprezidentem nebo prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu či Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, ředitelem Bezpečnostní informační služby, veřejným ochráncem práv nebo jeho zástupcem, případně obsadí další klíčovou funkci ve státní správě, kterou přesně vyjmenovává zákon. Rentu a další výhody má ztratit i tehdy, když bude pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin.
Bývalý prezident Václav Havel po letošním odchodu z Pražského hradu žádné výsady nemá. Kancelář, automobil či mzdy svých spolupracovníků platí z vlastních zdrojů. Například za kancelář v pražské Voršilské ulici platí Havel podle informací ČTK měsíčně asi 50 000 korun. S telefonními poplatky, poplatky za internet, poštovným, platy dvou zaměstnanců a dalšími náklady stojí provoz exprezidentovy kanceláře přibližně 150 000 korun měsíčně.
Ve světě přitom bývá poměrně obvyklé, že stát se o své prezidenty stará i po skončení jejich mandátu. Vláda se proto snažila už jednou zákon o zajištění bývalého prezidenta prosadit v parlamentu, poslanci ho ale koncem února smetli ze stolu.
Někteří z nich připustili, že zákon neprošel kvůli tomu, že první, na koho by se vztahoval, by byl právě Havel. Nelíbila se jim ovšem ani štědrost, s jakou stát k bývalému prezidentovi přistupoval. Podle tehdejšího návrhu měla doživotní rentu tvořit zdanitelná mzda ve výši necelých 70 000 korun a paušál 46 500 na výdaje. Bývalý prezident měl mít také doživotně nárok na úhradu nájmu kanceláře, a to až do výše 40 000 korun měsíčně, možnost využívat doživotně služební auto a po dobu pěti let po skončení mandátu i policejní ochranku.