Vláda bude shánět v Senátu „přeběhlíky“ z opozice

„Oslovíme opozici. Referendum měli v minulosti v programu například Piráti,“ řekl Novinkám šéf SPD a Sněmovny Tomio Okamura.

Pod ministerstvem spravedlnosti vznikla pracovní skupina pro přípravu zákona o obecném referendu, skládá se však jen ze zástupců vládních stran.

Co se týče změn ústavy, SPD navrhuje, aby se do ní mimo jiné zapsalo právo platit v hotovosti a ukotvení koruny jako české měny.

K prosazení žádné z ústavních změn však nemá vláda dostatek hlasů. Ve Sněmovně jí chybí k ústavní většině 120 poslanců 12 hlasů, v Senátu dokonce 34.

Opoziční Piráti, v jejichž poslaneckém klubu je 18 členů, mají sice zavedení obecného referenda v programu, podpoří však jen takový zákon, který bude mít přísné parametry. V Senátu sedí jen jediná jejich zástupkyně, a ta referendum odmítá. „Podporuji jen krajská a místní referenda, která jsou lidem blízká,“ řekla Novinkám pirátská senátorka Adéla Šípová.

V horní komoře tak vládním stranám nezbyde než pokusit se přesvědčit zástupce ODS, STAN, lidovců či TOP 09, kteří se ke schválení referenda staví spíš odmítavě. ANO má totiž momentálně pouze 15 senátorů, SPD a Motoristé zastoupení v Senátu nejsou. Ani kdyby vládní strany na podzim uspěly ve všech 27 volebních senátních obvodech, což není příliš pravděpodobné, nebudou mít v Senátu ústavní většinu, ale „jen“ 42 senátorů. Třípětinová většina horní komory je 49.

„Ze zvažovaných ústavních změn má největší šanci na schválení zákon o obecném referendu. Je k tomu asi nejméně výhrad,“ řekl Novinkám předseda nejsilnějšího senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.

„Ale nevěřím, že by se s ústavou v příštích třech letech něco dělo. Jsem velmi skeptický k tomu, že by prošly změny kompetencí prezidenta. A nevěřím ani tomu, že by prošlo zakotvení české koruny,“ dodal a připomněl, že vláda k tvorbě změn nepozvala zástupce opozice. „Tudíž nepředpokládám, že to kabinet myslí vážně,“ konstatoval.

Mezi senátory, kteří jsou ke změnám otevřenější, patří Zdeněk Hraba (ODS). „Ústava počítá s tím, že by referendum mohlo být jednou z možností vyjádření vůle lidu. Ale záleží na tom, jaké by byly podmínky. Jestli by to bylo referendum k potvrzení nějakého právního předpisu, nebo by to bylo naopak referendum, které by vyzvalo k právní úpravě,“ řekl Novinkám senátor.

Podstatné podle něj jsou parametry - jaká by byla nutná účast, aby referendum platilo, kolik občanů by mohlo hlasování vyvolat a další. „Podle mě je potřeba, aby referendum platilo jen v případě, že se pro vyjádří nad 50 procent všech oprávněných voličů,“ zdůraznil.

Hlas pro zavedení referenda nevyloučil ani senátor Václav Láska (SEN21). „Tohle je zákon, který může být velmi dobrý i velmi špatný. Záleží, jak bude napsán,“ řekl Novinkám.

Nestranická senátorka za ODS Hana Marvanová se domnívá, že na ústavních změnách by měl panovat široký konsenzus. „Jsem v tomto zdrženlivá, aby se referendum neobrátilo proti demokracii jako takové. Může se stát, že lidé odhlasují i něco, co vlastně nechtěli,“ poznamenala.

„Ústavní změny by se měly schválit širokou shodou,“ dodala.