Hlavní obsah

Vítězové a poražení roku 2025

Rok 2025 přinesl významné změny na domácí politické scéně. Které politické osobnosti uspěly a které nikoliv? Redaktoři Novinek vybrali deset politických vítězů a poražených roku.

Foto: Novinky

Vítězové a poražení roku 2025

Článek

Vítězové

Foto: Michal Šula, Novinky

Hlavní tváře hnutí ANO Karel Havlíček, Andrej Babiš a Alena Schillerová si užívají radost po říjnovém volebním vítězství.

1. Andrej Babiš, premiér, ANO

Hnutí ANO vyhrálo říjnové volby do Poslanecké sněmovny, jeho předseda Andrej Babiš sestavil vládu. Je jediným českým politikem, kterému se podařilo vrátit se z opozice do funkce premiéra.

2. Tomio Okamura, předseda sněmovny, SPD

Po dvanácti letech v politice se mu podařilo – navzdory špatnému volebnímu výsledku – přesunout stranu z opozice do vlády a získat pro sebe třetí nejvyšší ústavní funkci: předsedu Poslanecké sněmovny.

3. Jindřich Rajchl, poslanec za SPD, PRO

Předsedovi PRO se podařilo na kandidátce s SPD získat mandát poslance a nejvíce preferenčních hlasů ze všech kandidátů hnutí – přes 14 tisíc kroužků, o dva tisíce víc než měl šéf SPD Tomio Okamura.

4. Petr Pavel, prezident

Díky důstojnému a empatickému výkonu při zvládání funkce se těší důvěře veřejnosti. Při prvním sestavování vlády prokázal obratnost: prosadil například, aby Andrej Babiš veřejně vysvětlil řešení svého střetu zájmů.

5. Julie Smejkalová, poslankyně, STAN

Nově zvolená poslankyně, v 21 letech nejmladší v historii Sněmovny. Voliči dali tentokrát výrazně najevo, že chtějí v nejvyšší politice neokoukané, mladé tváře. Na kandidátkách mladí často přeskákali matadory.

6. Petr Macinka, ministr zahraničí/životního prostředí, Motoristé

Navzdory předvolebním průzkumům, které dlouhodobě nedávaly Motoristům šanci získat mandáty ve Sněmovně, dovedl novou stranu do poslaneckých lavic i k účasti ve vládě s ANO a SPD.

7. Petr Fiala, expremiér, ODS

Jako předseda koaliční vlády vydržel celé funkční období. Předvolební kampaň koalice Spolu stála především na jeho osobě. Se ziskem přes 23 procent hlasů voličů obsadila koalice v říjnových volbách druhé místo. Přestože musel vládní otěže předat a končí i jako předseda občanských demokratů, volební výsledek lze v atmosféře kritiky snášející se na jeho kabinet ze všech stran pokládat za úspěch.

8. Gabriela Svárovská, poslankyně za Piráty, Zelení

Na kandidátce Pirátů vrátila Stranu zelených do Poslanecké sněmovny. Kandidovala z 12. místa na listině v Praze, získala takřka 17 tisíc preferenčních hlasů a stala se poslankyní.

9. Marek Benda, poslanec, ODS

I když voliči dávali zhusta přednost novým tvářím, Marek Benda poslancem zůstal: s výjimkou let 2002–2004 je jím od počátku roku 1990. Také byl opět zvolen šéfem poslaneckého klubu ODS.

10. Ženy ve Sněmovně, z 200 křesel mají třetinu

V nově zvolené Poslanecké sněmovně zasedá rekordní počet žen: 67 ze 200 poslanců, tedy třetina. Největší podíl jich je u Pirátů a v hnutí STAN, vítěz voleb, ANO, má mezi 80 poslanci 21 žen.

Poražení

Foto: Michal Šula, Novinky

Filip Turek po setkání se prezidentem Pavlem.

1. Zbyněk Stanjura, exministr financí, ODS

Ministr financí Fialovy vlády a první místopředseda ODS byl na kandidátce v Moravskoslezském kraji překroužkován a nezískal poslanecký mandát. Jeho poslední státní rozpočet byl podle expertů nereálný.

2. Filip Turek, poslanec, Motoristé

Vzdal se dobře placeného postu v europarlamentu s vidinou zisku křesla ministra v nové vládě. Kvůli skandálům ho však prezident Pavel jmenovat odmítá. Většina veřejnosti nesouhlasí, aby se ministrem stal.

3. Kateřina Konečná, europoslankyně, KSČM

Neuspěla jako lídryně Stačilo! a hnutí, za něž kandidovali komunisté, sociální demokraté a další menší strany, do Sněmovny nedostala. Byť v průběhu roku to na návrat komunistů do poslaneckých lavic vypadalo.

4. Jana Maláčová, expředsedkyně SOCDEM

Jako předsedkyně SOCDEM nedokázala stranu dovést k vytyčenému cíli – zisku mandátů ve Sněmovně. Naopak, po spojení se Stačilo! ze sociální demokracie odešly stovky lidí. Sama Maláčová skončila i v čele SOCDEM.

5. Pavel Blažek, exministr spravedlnosti, ODS

Dobře hodnoceného ministra spravedlnosti ve Fialově kabinetu smetla bitcoinová kauza. Kvůli ní musel rezignovat nejen na pozici ve vládě, ale také na místo na kandidátce do sněmovních voleb.

6. Daniel Sterzik, předseda Stačilo!

Po neúspěchu Stačilo! ve volbách oznámil konec jako předseda hnutí. Koalice, v níž byli i komunisté či sociální demokraté, si přitom myslela nejen na místa ve Sněmovně, ale dokonce i na vládní angažmá. Osud hnutí je nyní nejasný.

7. Petr Fiala, expremiér, ODS

Figuruje paradoxně v obou žebříčcích. I přes relativně vysoký počet odevzdaných hlasů koalice Spolu neobhájila volební vítězství z roku 2021 a ODS, v níž končí jako předseda, bude opoziční stranou. Fiala zůstává řadovým poslancem, bude členem školského výboru, chce se věnovat akademické práci.

8. SOCDEM, politická strana

Pod vedením Jany Maláčové a Lubomíra Zaorálka prodala vlastní identitu, naskočila do projektu Stačilo!, s nímž neuspěla ve volbách a naprosto se zdiskreditovala. Jako tradiční důležitá strana skončila.

9. Miloš Zeman, bývalý prezident

Exprezident namísto hnutí ANO tentokrát vyjádřil podporu Stačilo!, které ale nakonec v říjnových sněmovních volbách neuspělo. Bývalého předsedu sociální demokracie, premiéra a hlavu státu zradil jeho politický instinkt.

10. Radek Vondráček, poslanec, ANO

Výrazná tvář ve volbách vítězného hnutí ANO, stínový ministr spravedlnosti se nejen nestal ministrem v Babišově vládě, ale neobsadil ani jiný významný post, například v Poslanecké sněmovně.

Související témata:

Výběr článků

Načítám