Hlavní obsah

Veterináři zlikvidovali veškerou drůbež v Tisové

Právo, Novinky, ČTK, Zdeněk Seiner, lh, per, ner

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

TISOVÁ

Veterináři v pátek před polednem dokončili likvidaci veškeré drůbeže v Tisové na Orlickoústecku, kde se vyskytla ptačí chřipka. Odborníci vybili 6000 krůt na farmě. Odpoledne vybili asi tisícovku kusů drůbeže v domácích chovech.

Článek

Do poloviny týdne zemřelo na patogenní virus H5N1, který je nebezpečný i člověku, přibližně 1800 krůt z šestitisícového chovu. Dalších sedm kusů uhynulo do pátku.

Zdrojem infekce byla podle veterinářů podestýlka. "Je to pravděpodobný zdroj nákazy. Odpovídalo by to inkubační době," řekl epizootolog z Krajské veterinární správy Radek Axman. Dodal, že nová podestýlka se dávala minulou středu, v neděli uhynuli první ptáci. Podestýlka se začne vyvážet pravděpodobně v neděli.

Likvidace drůbeže v obci začala v pátek mezi jedenáctou a dvanáctou hodinou. Postupovala se ale pomalu, protože mnoho lidí nebylo doma. Veterinářům také chyběly pytle a smrtící plyn, a museli proto doplnit zásoby.

Nakažení člověka zatím není hlášeno

Státní veterinární správa ve čtvrtek vyhlásila ochranné tříkilometrové pásmo a desetikilometrové pásmo zvýšeného dozoru. V prvním pásmu ve čtvrtek začali inspektoři odebírat vzorky drůbeže, v pátek budou v kontrole chovů v obou pásmech pokračovat. V okolí je zhruba 350 000 kusů drůbeže.

"Pokud bude podezření z nakažení, mohou inspektoři rozhodnout o likvidaci. Ale zatím nám žádný z chovatelů nenahlásil jakékoliv příznaky," uvedl Axman.

Příznaky ptačí chřipky:
Inkubační doba je až týden. Úvodní příznaky nemoci se mohou u člověka podobat běžné chřipce. Přicházejí teplota, kašel, škrábání v krku, bolesti svalů a kloubů, zánět spojivek. Pacient může trpět i vodnatým průjmem bez příměsí krve, zvracet, krvácet z nosu, z dásní, případně být zmatený a vykašlávat hlen s krví.

Zemědělské obchodní družstvo dodávalo loni drůbež na porážku českým firmám, letos se více orientovalo na Polsko. "Letos jsme moc krůt nevykrmili. Ze 17 000 krůt jsme dodali na porážku dvě třetiny do Polska. V Česku jsme měli problémy s odbytem u firem, se kterými jsme spolupracovali," řekl Bartoš.

Krocani z chovu napadeného ptačí chřipkou se do obchodní sítě nedostali. Krůty měly být vykrmené přibližně za měsíc a půl, až by dosáhly 18 kilogramů, řekl Bartoš. Družstvo se zabývá také chovem skotu a pěstováním obilí, řepky a krmiva.

O náhrady za drůbež vybitou kvůli ptačí chřipce mohou chovatelé požádat do šesti týdnů od usmrcení zvířat. Náhrada od státu jim náleží ze zákona. S dokladem o počtu zlikvidovaných kusů a žádostí o kompenzaci se mohou obrátit na zemědělské agentury nebo na ministerstvo zemědělství. Uvedli to zástupci Ministerstva zemědělství a Státní veterinární správy.

Náhrady za zvířata z Tisové podle odhadů budou činit řádově statisíce korun. Postižený podnik má navíc nárok na kompenzaci některých dalších nákladů. Vše ale musí být náležitě zdokumentováno, řekl Zbyněk Semerád z odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Státní veterinární správy. Peníze se podle něj vyplatí z všeobecné pokladní správy státního rozpočtu. Česko pak může požádat o příspěvek EU.

V plynové komoře ptáci umírají během vteřin

Čeští veterináři používají při likvidaci drůbeže nakažené ptačí chřipkou plynové kontejnery. Na místo infekce je dovážejí ze skladů státních hmotných rezerv v Pohořelicích.

"Smrt ptáků v kontejneru nastává do několika vteřin," řekl Právu za Státní veterinární správu Zbyněk Semerád. Kontejner se podle něj nejprve napustí plynem o 70% koncentraci. "Teprve do tohoto prostředí se vkládají zvířata, a to dvířky v horní části zařízení. Drůbež okamžitě ztrácí vědomí," popsal.

Ke zplynování drůbeže se používá kysličník uhličitý (CO2). Ten se drží při dně, takže pracovníky obsluhy nijak neohrožuje. Jednotlivé kusy jsou do kontejneru o obsahu sedmi tun postupně dávány odborným personálem ze střediska pro likvidaci nákaz. Kontejner s mrtvými kusy míří rovnou do asanačního zařízení, kde jsou těla zpracována, tedy spálena.

Jak se chránit před ptačí chřipkou:

- maso tepelně zpracovat při teplotě nad 70 stupňů Celsia, to se týká i vajec

- při manipulaci se syrovým masem používat jiné nástroje - nože, a jiné nástroje na práci s ostatními potravinami

- vyvarovat se kontaktu s uhynulými ptáky, nedotýkat se ptačích výkalů

- dbát na osobní hygienu: umývání rukou, přezouvání, převlékání po kontaktu s drůbeží

- informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu

- ochrana psů, koček apod.: zabránit jim v kontaktu s uhynulými nebo nemocnými ptáky

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám