Článek
"Ještě před měsícem jsme odhadovali, že zimní údržba spolkne asi o 300 miliónů korun více než loni, kdy byla zima mírnější. Dnes je zřejmé, že si to vyžádá ještě větší částku. Informace o tom, jaké škody zima způsobila, budeme však mít nejdříve koncem března," řekl včera Právu výkonný ředitel SFDI Pavel Švagr.
Aby se stav silnic začal v ČR alespoň mírně zlepšovat, bylo by ročně potřeba na opravy osm až devět miliard korun. Letos to ovšem nebude více než pět miliard. Silničářům tedy zbude v podstatě jen na to, aby vyspravili ty největší díry.
"Řada silnic by si přitom zasloužila už s ohledem na své stáří rekonstrukci a zásadní modernizaci," konstatoval Švagr.
Podle analýzy stavu dopravní infrastruktury, kterou vypracoval SFDI, bylo v roce 1998 v nevyhovujícím či havarijním stavu 24,9 procenta z 6095 kilometrů silnic první třídy, ale předloni již 39,4 procenta. Běžné jsou vyjeté koleje na vozovkách, deformace a trhliny.
Ještě zoufaleji jsou na tom komunikace druhé a třetí třídy. Kvůli dlouhodobému zanedbávání údržby a oprav se už 44 procent z 48 803 kilometrů těchto vozovek ocitlo v havarijním stavu. Pro řidiče je tedy rizikem po mnohých okreskách jezdit.
"K odstranění závad by jen na silnicích druhých a třetích tříd bylo jednorázově potřeba přes 42 miliard korun, a v průběhu dalších devíti let ještě 15,3 miliardy," vyčíslil Fond dopravy.
EU preferuje dálnice
Na otázku Práva, zda vzhledem ke stavu své silniční sítě nebude mít Česká republika po vstupu do Evropské unie (EU) potíže, odpověděl Švagr: "Žádné obecně platné normy pro stav silnic v EU neexistují. Stanoveny jsou pouze pro postup ve výstavbě nových komunikací. Tyto normy jsou u nás příslušným institucím a stavebním firmám k dispozici. Na jejich překlad SFDI loni přispěl částkou dva a půl miliónu korun."
Evropská unie výrazně preferuje budování transevropských dálničních a železničních magistrál, na něž i České republice přispívá nemalými částkami. Tato strategie vychází i z toho, že hustota dálniční sítě v ČR a dalších postkomunistických zemích zdaleka neodpovídá standardům EU. Vždyť jestliže v naší republice připadá na tisíc kilometrů čtverečních 6,5 kilometru dálnic, v západní Evropě se jejich hustota pohybuje od 14 do 55 kilometrů na 1000 km2.
Budování dálnic přitom v posledních letech v Česku kvůli obstrukcím ekologických organizací, zdlouhavému stavebnímu řízení a problémům s výkupy pozemků vázne. Už dnes je jasné, že nebude splněn program schválený předchozí vládou, podle něhož se má v ČR do roku 2010 rozšířit síť dálnic a rychlostních komunikací z nynějších 850 na 1800 kilometrů.
Ministerstvo dopravy už dříve odhadlo, že by bylo potřeba investovat přes devět set miliard korun, aby se dopravní infrastruktura ČR dostala na úroveň srovnatelnou s Evropskou unií. "Je to reálný odhad. Já bych dokonce řekl, že potřebná částka na vyrovnání kvality a rozsahu naší sítě s vyspělými západoevropskými zeměmi přesahuje jeden bilión korun," řekl Právu Švagr.
Vláda chystá novou strategii
Nedobrý stav silnic má negativní vliv na bezpečnost provozu. Navíc v ČR neustále roste podíl silniční dopravy na přepravě nákladů. Zatímco v roce 1990 to bylo 28 procent, loni už 68 procent.
Dopravní zatížení komunikací se ve srovnání s počátkem devadesátých let zvedlo o více než polovinu a ještě větší boom by měl s liberalizací trhu nastat po vstupu do EU. Výrazné zlepšení stavu silnic je tedy nezbytné i z hlediska dopravních potřeb a mezinárodních závazků České republiky.
Vláda zřejmě v dubnu projedná Národní strategii zvýšení bezpečnosti silničního provozu, kterou už ministr dopravy Milan Šimonovský zaslal do meziresortního řízení. Cílem je snížit v Česku do roku 2010 počet usmrcených v silničním provozu o celých padesát procent.
"Každoročně umírá v ČR v důsledku dopravních nehod přes 1300 lidí a dalších téměř šest tisíc je těžce zraněno. Nápravy lze docílit pouze koordinovaným přístupem v oblasti represe i prevence," uvádí se v návrhu strategie.
V mnohých městech a obcích mají být trvale umístěny automatické měřiče rychlosti vybavené fotobuňkami. Zintenzívní se policejní dozor včetně policejních aut vybavených mobilními zařízeními pro měření rychlosti za jízdy.
Strategie také počítá s úpravami komunikací budováním zpomalovačů jízdy, kruhových objezdů, s instalací automatického záznamu průjezdu vozidel na signál Stůj na křižovatkách i přechodech pro chodce, s umělým zužováním vjezdů do měst a bezpečnostními audity stavu komunikací. O výrazně větších investicích do oprav roky zanedbávaných silnic se ovšem v jejím návrhu nehovoří.