Článek
Jednotka SOATU (Special Operations Air Task Unit - expediční taktická letecká jednotka pro speciální operace) dorazila do Polska v neděli. Tvoří ji tři vrtulníky a vojáci se speciálním výcvikem, kteří jsou schopní operovat ve dne i v noci.
Oproti konvenčním jednotkám působí v menších počtech a zaměřují se na takzvané „high risk“ a „high reward“ operace, tedy akce s vyšším rizikem, jejichž úspěch může mít zásadní, často strategický dopad.
České vrtulníky Mi-171Š v nejmodernější verzi jsou vybavené špičkovými navigačními a komunikačními systémy a mohou ve vzduchu působit několik hodin bez tankování. Posádky jsou cvičeny k ochraně proti pomalu letícím dronům v nízkých výškách a k nočním operacím s využitím brýlí nočního vidění (NVG).
Palubní střelci mohou cíle likvidovat například pomocí kulometů Minigun M134D ráže 7,62 mm, ale i dalšími prostředky. Podobnou taktiku používají i ukrajinské jednotky, které brání zemi proti ruskému agresorovi. Se zásahy je ovšem spojeno riziko odletujících fragmentů, a to zejména u dronů nesoucích výbušniny.
Slanění z vrtulníku Mi-171Š a palubní střelec s kulometem minigun ráže 7,62 mm.
Jednotka patří k armádní špičce a její členové procházejí náročným výcvikem. Každý kurz začíná teoretickou přípravou, na niž navazuje praktická část – pozemní i letecká. Během ní každý člen posádky nalétá 120 až 200 hodin, z toho asi 70 procent v noci.
„Posádky jsou často tlačeny mimo jejich komfortní zónu, aby pracovaly pod tlakem a v časovém presu a prokázaly schopnost rozhodovat se i v dynamicky se měnícím prostředí,“ uvedl jeden z instruktorů.
Absolventi jsou schopni provádět dálkové lety v nízké výšce bez radionavigačních prostředků nebo přesně přistát na omezené ploše. Pozemní tým jde do akce klasicky po přistání, ale může i slanit.
Zkušenosti z Afghánistánu
Náčelník generálního štábu Karel Řehka českou pomoc koordinoval se svým polským protějškem Wiesławem Kukulou. Uvedl, že počet nasazených vojáků bude upřesněn podle aktuální situace a možností logistické podpory, nepřesáhne však 150. „Počítáme s nasazením na dobu do tří měsíců,“ uvedl.
Připomněl také, že vrtulníková jednotka působila v Polsku již v posledních letech nejen při společných cvičeních, ale její příslušníci pomáhali i při povodních.
Posádky českých vrtulníků se v podpoře speciálních sil cvičí již od roku 2010 z dob nasazení v Afghánistánu. Jejich přítomnost v Polsku může působit odstrašujícím dojmem, což platí zvlášť proto, že jejich vyslání bylo veřejně oznámeno a medializováno.
Vyslání vojáků umožňuje aktuální mandát na působení sil a prostředků resortu ministerstva obrany na roky 2025 a 2026, který schválil parlament v loňském roce. V jeho rámci může být v rámci posílení obrany východní hranice NATO v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku vysláno celkem do 2000 vojáků.
