Článek
„Válku na Ukrajině monitorujeme. Z vývoje válčení a použitých taktik průběžně vyhodnocujeme rizika a přijímáme odpovídající opatření a doporučení pro Armádu České republiky,“ řekla plukovnice Dvořáková.
Prostředky, které armáda používá pro střežení základen, nejsou veřejně známé. Ví se pouze to, že jde o pokročilé prostředky radioelektronického boje - rušičky a podobně. Co ale známé je, že tuzemské letectvo například používá takzvané úly, tedy mimořádně odolné letecké kryty. Technika tak není venku po celý rok, jako je tomu běžně na základnách v Rusku.
Ruské letecké základny z pohledu zabezpečení a ochrany proti útokům spoléhají především na velikou vzdálenost, typicky se nachází tisíce kilometrů ve vnitrozemí. Ukrajinský útok směřoval na Irkutskou oblast, ta je od frontové linie vzdálená více než 4300 kilometrů. Tak daleko útok dronů nikdo nečekal.
Ukrajinci zveřejnili nové záběry z dronových útoků na ruské strategické letounyVideo: Reuters
Na ochranu pak Rusové využívají systémy protivzdušné obrany. Rakety jsou určené pro sestřelování letounů, vrtulníků, ale i raket. Drony - vzhledem k jejich velkosti - ale nemusí tamní systémy vůbec odhalit. Česko je v této oblasti připravenější.
Spolupráce armády a civilního sektoru
Česká armáda při ochraně před bezpilotními prostředky spolupracuje s řadou civilních firem. Zároveň využívá poznatky z Ukrajiny při tvorbě scénářů vojenských cvičení. Je tedy dle svých slov připravena i na moderní FPV drony a podobná řešení.
Vojáci 53. pluku průzkumu a elektronického boje například v minulosti na Vyškovsku testovali systémy obrany proti civilním i vojenským bezpilotním letounům. „Cílem cvičení bylo ověřit schopnosti armádních i civilních antidronových řešení postavených zejména na bázi elektronického boje,“ vysvětlil řídící testů Michal Peterek.
Kvalitní obrana proti dronům musí mít podle něj podobu komplexního systému, který dokáže dron na dostatečnou vzdálenost v prostoru detektovat, identifikovat a sledovat jeho let. Pokud bezpilotní prostředek vstoupí do chráněné zóny, systém musí být schopen jej eliminovat.
Systémy, které mají vojáci k dispozici, umožní nad sledovaným dronem převzít kontrolu anebo ho zničit. Ke zničení mohou posloužit například přenosné raketomety RBS-70 ze Švédska, kterými disponuje protiletadlový raketový pluk ve Strakonicích. V budoucnu by protiletadlová vojska měl být na více místech v republice.
Čeští vojáci při střelbě z protiletadlového raketového kompletu RBS-70.
„Směřujeme to k tomu, že budeme ve více posádkách,“ řekl Novinkám Jaroslav Daverný, náčelník pozemní protivzdušné obrany. Podle něj by Česko v budoucnu mělo výrazně posílit i obranu proti balistickým střelám.
Vznikající armádní koncepce ostatně s nákupem takových obranných systémů počítá, jedná se například o americké patrioty. Jejich pořízení by vyšlo na více než stovku miliard korun.
