Určitě přijdu, řekl Zůna k slyšení v Senátu na výročí invaze. Teď už má jiný program

„Slibujeme si, že se tady vyjasní další zahraničněpolitická orientace i další bezpečnostní strategie České republiky,“ řekl Novinkám ke svolanému slyšení předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Vedle Babiše a Pavla jsou pozvaní první vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).

Babiš, Pavel a Macinka mají objasnit pozici Česka v tzv. koalici ochotných nebo postoj k posilování obranyschopnosti. Senátoři by chtěli odpovědi na některé otázky ohledně přístupu k Ukrajině. „Česká republika potvrdila, že pokračuje v muniční iniciativě. Avšak odmítla poskytnout rozpočtové garance pro Ukrajinu nebo nabídnout k odkupu letouny L-159. Odpovídá to zájmům České republiky?“ ptají se senátoři.

V několika tematických blocích by měli mluvit i další experti – například náčelník generálního štábu Karel Řehka, šéf hasičů Vladimír Vlček, bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný či bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Podle Vystrčila zatím není jasné, jestli přizvaní hosté dorazí. „Určitě přijdu,“ řekl Novinkám Zůna. Mluvčí ministerstva obrany David Šíma ale Novinky později informoval, že Zůnova účast nebude „s největší pravděpodobností možná“ s ohledem na plánované velitelské shromáždění.

Metnar prý nejspíš přijde, pokud najde čas. Macinka účast neplánuje. „24. února budu mluvit v New Yorku v OSN,“ napsal Novinkám. Babiš s Havlíčkem na zaslané dotazy nereagovali.

Kancelář prezidenta hledá programové možnosti. „Pokud je najdeme, budeme včas avizovat,“ uvedla pro Novinky Karolína Blinková z tiskového oddělení Hradu.

Vystrčil z reakcí nadšený nebyl. „Třeba účast nebude taková, jak si představujeme. Což by ale také byl signál o tom, jakou důležitost ti lidé přikládají tomu, aby se veřejnost dozvěděla, jaká je situace a jak transparentně jsme schopni komunikovat,“ uvedl.

Šéf Senátu veřejné slyšení vnímá jako alternativu sněmovních interpelací, kde vláda odpovídá na otázky poslanců.

Institut veřejných slyšení Senát historicky využíval poskrovnu. To naplánované na 24. únor má pořadové číslo teprve 31. V poslední době ale senátoři frekvenci značně zvýšili – jen za loňský rok jich proběhlo pět. A letos už na konci ledna stihli uspořádat veřejné slyšení k zákonu o podpoře bydlení.

Podle politologa Lubomíra Kopečka z Masarykovy univerzity není s ohledem na nejednotné názory koaličních stran překvapivé, že Senát se na postoj vlády ptá. „Senátoři, kteří jsou většinou opoziční, využívají možnosti, kterou mají, a dělají ze Senátu platformu pro debatu, která pro vládu není příjemná,“ komentoval pro Novinky.

Motivací podle něj může být i snaha senátorů „profilovat se“ na zahraničních tématech. Připomněl Vystrčilovu cestu na Tchaj-wan, která byla v roce 2020 v rozporu s politikou Babišovy vlády i prezidenta Miloše Zemana.

Pro vládní politiky podle Kopečka představuje Senát méně významné bojiště než Sněmovna, což jim dává prostor se rozhodnout, jak na pozvání na slyšení reagovat.