Turka i Feriho dostaly na výsluní sociální sítě. Kdo není prověřený stranickým růstem, hrozí skandálem

Ještě před pár lety byl Filip Turek pro širokou veřejnost neznámou figurou, loni se ale dostal na společné kandidátce Přísahy a Motoristů do Evropského parlamentu a letos se stal českým poslancem. Dokonce se o něm mluví jako o kandidátovi na ministra.

Jeho úspěch podle odborníků stojí na sociálních sítích, které mu posloužily jako výtah k popularitě. Na Instagramu ho aktuálně sleduje přes 260 tisíc lidí. Než vstoupil do politiky, hojně asi rok a půl vystupoval ve vlastním pořadu v internetové televizi VOX TV.

Podobně jako Turkovi pomohly sítě i bývalému poslanci Ferimu. Oba ale spojují kauzy – Feri je ve vězení za znásilnění, Turka ze znásilnění obvinila bývalá partnerka, měl psát rasistické příspěvky nebo hajlovat.

Podle Lebedové sociální sítě dokončují proměnu fungování stran. „Tradičně fungovaly kádrově. Dlouhodobě si budovaly politiky a ti museli prokazovat nějaké kompetence, jak stoupali ve stranické hierarchii,“ uvedla politoložka z Filozofické fakulty Univerzity Palackého. To lze nyní obejít a vypadává tak důležitá složka procesu.

„Politik není zespoda prověřený a může se to projevit nějakým skandálem. Určitá míra souvislosti tam může existovat,“ míní odbornice na politickou komunikaci.

Riziko vnímá i Karel Komínek z Institutu politického marketingu. „Je to na profesionalitě strany. V politice není důležité, co děláte, ale jak u toho vypadáte. Na standardní kandidátce není někdo, o kom by mohla vyplynout nějaká zásadní zjištění,“ uvedl pro Novinky.

Strany podle Komínka ke spolupráci s osobnostmi populárními v on-line prostoru motivuje nedostatek členů a možné zviditelnění.

Sociální média přinesla zásadní změnu v budování vlastní politické značky. „Umožňují politikům mít nástroj, médium, pod větší kontrolou, vstoupit do přímého dialogu se sledujícími,“ vysvětlila pro Novinky expertka na politický marketing Denisa Hejlová z  Fakulty sociálních věd UK.

Zároveň ale ze své podstaty sociální sítě polarizují, aby si udržely diváky. „Větší šanci na úspěch mají politici, kteří říkají věci zábavné a radikální. A ideálně v této kombinaci,“ popsala Hejlová. To vede k častějšímu úspěchu lidí s radikálními názory ve volbách.

V evropském kontextu může být příkladem vstupu do politiky díky sociálním sítím kyperský europoslanec Fidias Panayiotou. Stejně jako Turek mandát získal v roce 2024. Známost ale nezískal díky politickým názorům, spíše díky zábavným videím na YouTube.

A i s ním se pojí kontroverze. Server Politico ho popsal jako „Muskova muže v Europarlamentu“ a pozornost vzbudil, když na jaře v rozhovoru řekl, že některé děti unesené Rusy z Ukrajiny „možná chtějí“ v Rusku být.