Článek
„Myslím si, že celá tato strategie je o tom tlačit na přesunutí výroby. To ale bude mít efekt nejdřív za tři až čtyři roky,“ řekl Novinkám náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček, který je zároveň spolupředsedou pracovní skupiny v Alianci pro kriticky důležité léčivé přípravky v Evropské unii.
Minulý týden při večeři pořádané Národním republikánským kongresovým výborem Trump uvedl, že „velmi brzy“ oznámí hlavní cla na léčiva. Zda budou ve výši 25 procent, není jasné.
Současně začal jeho úřad prověřovat možná rizika takového kroku, výsledek musí předložit do 270 dní.
Zda ale USA skutečně využijí celý tento čas do konce letošního roku, není jisté. Americký ministr obchodu Howard Lutnick totiž začátkem týdne v rozhovoru pro ABC News prohlásil, že bude jasno během příštího měsíce nebo dvou.
Za tak krátkou dobu ale tamní firmy stěží rozšíří výrobu, nebo dokonce vystaví novou fabriku, byť farmaceutičtí giganti jako Eli Lilly nebo Johnson&Johnson svou působnost ve Spojených státech už posilují.
„A až to (firmy) uslyší, opustí Čínu. Opustí i jiná místa, protože musí prodávat. Většina jejich produktů se prodává tady a oni budou otevírat své závody všude,“ věří Trump.
Čína vs. USA
Takový scénář je podle expertů málo pravděpodobný. Firmy, které už nějaké léky v USA vyrábějí, by tam mohly rozšířit svou výrobu o další léčiva, což by rozhodně trvalo kratší dobu než vystavět fabriku od základu. Ale přesun levné výroby chemikálií potřebných pro výrobu léků z Asie do USA? To je v tak krátkém časovém horizontu prakticky nemožné. Spojené státy přitom z Asie dováží asi 70 % chemikálií pro finální výrobu léků.
Stěhování výroby do USA se nejeví jako ekonomicky udržitelné, upozornil Dvořáček. To by musela Trumpova administrativa firmy do začátku podpořit, třeba dotací nebo nějakými pobídkami, aby se jim přesun vyplatil. Je to podobný příběh jako s výstavbou továrny na penicilin v Česku.
Co tedy očekávat?
Léky na běžná respirační nebo chronická onemocnění či třeba na cholesterol, alergie, bolest hlavy a horečku by po zavedení cel mohly v USA zdražit. Firmy by do koncových cen zřejmě promítly zvýšené náklady.
Českých pacientů by se to finančně dotknout nemělo.
Jednotlivé fáze výroby léků jsou ale rozloženy napříč státy a vlivem otřesů, které americký prezident do trhu vnáší, by mohly být výpadky častější. Produkce některých léků se kvůli tomu může stát pro firmy nerentabilní, a některé levné léky by tak mohly z lékáren začít mizet úplně.
Češi a inovativní léčba
U inovativních léků, třeba na Alzheimerovu chorobu, migrény, revmatoidní artritidu, rakovinu, by v budoucnu mohli Češi problémy pocítit.
„Zavedení amerických cel na dovoz léčiv z EU by mohlo ohrozit přeshraniční dodávky, prodražit výrobu, odradit investory a zpomalit vývoj nových léků. Největší dopad by však pocítili pacienti, a to jak kvůli nižší dostupnosti inovativní léčby, tak kvůli omezeným možnostem zapojit se do klinických studií,“ podotkl výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář.
Jak upozornil, cla nerozlišují, zda se léky využívají v běžné léčbě, nebo klinickém testování, což může vést k tomu, že se bude výzkum soustředit do USA víc než dosud. Šance na zapojení českých pacientů by tím byla o něco nižší.
Dvořáček v tom taková rizika nevidí. Podle něj Trumpova cla bezprostředně škody pro české pacienty nenapáchají. „Z globálního pohledu ale mohou způsobit do budoucna velké rozkolísání celého dodavatelského řetězce. A vše, co rozkolísává trh v takto křehké oblasti, je špatně,“ dodal.
Evropa na trní
Trumpova celní válka ale vyburcovala Evropskou unii k akci a větší jednotě. Minulý týden jednala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se zástupci farmaceutického průmyslu o možnostech zatraktivnění evropského trhu a zvýšení soběstačnosti.
Podle Dvořáčka nabízí EU firmám lepší podmínky a stabilitu než Spojené státy. Vzniká i jednotná unijní léková legislativa, díky které by mohly firmy získávat investiční pobídky, pokud budou vyrábět léky v EU. Že by mohla některé zrazovat nadměrná byrokracie, náměstek odmítá s tím, že je to podobné jako v USA.
Na oplátku chce ale EU záruky. Třeba v tom, že zde vyráběné léky budou putovat k pacientům z členských zemí.
