Článek
„Myslím si, že horní hranice jsou stanovené přiměřeně, ale spodní hranice činí opakovaně problém,“ řekl Tejc Novinkám. Podle trestního zákoníku hrozí za týrání zvířete odnětí svobody na šest měsíců až tři léta. Když pachatel způsobí zvířeti trvalé následky nebo smrt či ho týrá trýznivým způsobem, je trest dva roky až šest let. Pokud trest nepřesahuje tři roky, lze jej podmínečně odložit.
„Novelu připravíme v řádu týdnů až měsíců. Bude záležet na Sněmovně, jak rychle ji projedná, nejbližší možný termín účinnosti je 1. ledna příštího roku,“ dodal Tejc.
Nechtěl zatím spekulovat, kam by se mohla spodní hranice posunout. „Jak vysoko jít, o tom povedeme debatu,“ sdělil ministr. Chce se nejprve dohodnout se zákonodárci, novela by totiž měla jít cestou poslaneckého návrhu, což by zrychlilo její projednávání.
Případů týrání zvířat v Česku poslední roky přibývá. V roce 2023 jich policie evidovala 180, o rok později to bylo 196, loni už 225. I letos se řeší další kauzy, minulý týden policisté v Litoměřicích obvinili dvojici středoškoláků, kteří zavřeli kočku do sušičky a natáčeli si její neúspěšný boj o život.
Tento týden zase měla pokračování dva roky stará kauza psa, kterého nechal vyhladovět na kost majitel v Uherském Hradišti. Odvolací zlínský soud mu snížil původní dvouletý trest vězení na dvouletou podmínku s tříletou zkušební dobou.
Na to zareagoval i premiér Andrej Babiš (ANO), který v příspěvku na sociálních sítích označil případ za „neuvěřitelně skandální příběh“. Informoval, že ministr Tejc podá v neprospěch pachatele stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu.