Tikající malér. Studentské koleje na Strahově potřebují miliardy

Strahovské koleje. Dvanáct bloků původně postavených pro potřeby ubytování spartakiádních cvičenců. Šedesát let staré domy stojí v jedné z nejatraktivnějších lokalit v Praze, na kterou si v minulosti marně brousili zuby různí developeři. Tamní studenti v historii hned několikrát stáli u historických změn třeba v roce 1968 i v 1989.

Dnes však koleje už dávno mají nejlepší léta za sebou. Naplno se projevilo dlouhodobé podfinancování. I přes dílčí a spíš kosmetické rekonstrukce a snahu situaci zlepšit začíná být čím dál tím zřetelnější, že bez miliardových investic do kampusu to do budoucna nepůjde.

Majitelem pozemku i budov je České vysoké učení technické v Praze (ČVUT). Jde o jejich největší a také nejzchátralejší koleje. Řada studentů se v nich trápí na třicet let starých proleželých postelích, myjí se v koupelnách společných pro celé patro a potýkají se se štěnicemi, bezdomovci i častými výpadky proudu.

Co s areálem, který je přechodným domovem pro více než pět tisíc studentů technických oborů z celé republiky, bude jeden z úkolů pro nového rektora ČVUT. Ten by měl být vybrán na podzim poté, co před několika týdny akademický senát odvolal dlouholetého rektora Vojtěcha Petráčka. Důvodem byl mimo jiné neúměrný nárůst nákladů na právní a poradenské firmy, kterým Petráček z univerzitní kasy ročně vyplácel desítky milionů, aniž by bylo jasné za co.

„Stav kolejí je tristní. Od nového rektora očekáváme, že s tím něco udělá. Je to chronický problém, který se nese přes funkční období mnoha rektorů. Koleje byly zanedbané. Zároveň je to obrovský kapitál a opravdu cenný majetek ČVUT,“ konstatoval předseda hospodářské komise akademického senátu ČVUT Pavel Ripka.

„Kdyby se to dalo do pořádku, hodně to zvýší atraktivitu studia na naší škole,“ míní. Souhlasí s ním i rektorát.

„Před novým vedením ČVUT bude stát rozhodnutí o způsobu, jak tomuto areálu vrátit původní kvalitu i dobrou pověst, kterou si historicky zaslouží,“ napsala Novinkám mluvčí Kateřina Veselá.

Podle ní odbor výstavby rektorátu připravuje návrh dalšího postupu včetně technických podkladů i ekonomických rozborů.

Dílčí rekonstrukce už na strahovských ubikacích v minulosti proběhly. Budovy kolejí dostaly v minulosti nové zateplení fasády. Podle Veselé se za poslední tři roky podařilo opravit stovky pokojů včetně výměny vybavení za desítky milionů. To ale nestačí.

V jak špatném stavu domy jsou, naplno v předchozích měsících ukázala rekonstrukce bloku číslo 12, kde se měly měnit i dispozice vnitřních prostor tak, aby se zvětšily pokoje a ty získaly vlastní sociální zázemí. Univerzita peníze získala částečně z fondů ministerstva školství s tím, že bude mít 40procentní spoluúčast.

Po odhalení nosné konstrukce se však přišlo na to, že je natolik poškozená, že bude nutné do opravy investovat mnohem více, nebo bude nutné budovu zbourat.

„Ačkoli zástupci ČVUT už při zahájení rekonstrukce bloku 12 počítali s horším stavem konstrukcí, po jejich odkrytí se ukázaly závažné poruchy. Jejich rozsah překročil jednak zákonné limity pro úpravy stávající smlouvy se zhotovitelem, jednak i hranice ekonomické efektivity. Na základě toho bylo rozhodnuto o ukončení smlouvy a vypořádání závazků s realizační firmou. Současně probíhá zpracování ověřovací studie možných náhradních řešení,“ potvrdila Veselá.

Stavba tak stojí už od jara. Rozhodnout se však bude muset rychle, protože dotace se musí vyčerpat včas, aby o ni škola nepřišla.

V historii strahovští studenti patřili k nejradikálnější části společnosti. V roce 1967 zažehli události, které vedly k Pražskému jaru o rok později. Na protest proti výpadkům proudu na kolejích se tehdy vydali k Pražskému hradu, křičeli heslo „Chceme světlo!“, ovšem cestou je na Malé Straně veřejná bezpečnost brutálně rozehnala.

Dnešní studenti kvůli dění na kolejích podepisují petice. Jedna vznikla například kvůli nově zřízené, moderní centrální prádelně.

Nelíbí se jim, že si už nemohou prát na jednotlivých blocích a mají zakázané sušáky na širokých chodbách před pokoji, které původně sloužily pro seřazení spartakiádních cvičenců. Služby nové prádelny jim také přijdou drahé.

V další petici si stěžují i na politiku Správy účelových zařízení ČVUT, která má na starosti provoz a údržbu kolejí. Kritizují, že mají na rozhodování o tom, co se bude dělat, malý vliv.

Problémy současného vedení správy shrnul předseda odborářské organizace Karel Semerák, který má zároveň na starost blok 7, v dopise pro akademický senát.

„Na Strahově je dlouhodobě neobsazeno asi 500 lůžek. Některé pokoje překypují množstvím štěnic, některé se musí vymalovat, někde je nutná nová podlaha a je nutné pokoje vybavit nábytkem,“ vyjmenoval.

Vypočítal, že Správa účelových zařízení tak přichází o 19,5 milionu ročně z nezaplaceného kolejného, což jsou peníze, které pak chybí na další investice.

„Údržba ráno vyhání bezdomovce z kolejí nebo opravuje zlikvidované sociálky po opilých studentech. Noční služby vrátných na kolejích jsou nedostatečné, zbytečné a drahé,“ konstatoval.

Ceny kolejného se přitom pro studenty zvyšují a o změnách se dozvídají jen pár dní předem. Studenti nyní za lůžko platí kolem 130 korun za den, v lepších pokojích 248 korun za den.

„Vedení SÚZ ČVUT si musí uvědomit, že za zvýšené ceny ubytování a služeb poskytuje studentům stále horší a horší služby,“ shrnul.

Podle mluvčí rektorátu Veselé se však alespoň roky eskalující situace se štěnicemi v poslední době zlepšila. Boj s nimi stojí univerzitu miliony ročně. Dezinsekční firmě se podařilo vyjednat výjimku od Evropské komise a mohla začít používat méně ekologické postřiky, které nejsou v EU běžně dostupné.

„Strahovské koleje jsou v současné době na historickém minimu výskytu nežádoucího hmyzu,“ dodala Veselá.

O tom, jak cenově náročné bude vybudovat moderní kampus na Strahově, může napovědět aktuální příklad z Ostravy. Tamní univerzita chce do dvou let postavit nové vysokoškolské koleje.

Dva bloky vyjdou zhruba na 975 milionů korun. Od ministerstva školství na to dostali dotaci 575 milionů, dalších 180 milionů pak dodají rovným dílem město Ostrava a Moravskoslezský kraj. Zbytek musí pokrýt univerzita.

„Na novém rektorovi bude hlavně sehnat peníze,“ glosoval to předseda hospodářské komise Ripka.

O tom, že to nebude lehký úkol, svědčí to, že se škola nyní snaží vyjednat se státem, aby nemusela vracet miliardu utracenou dříve za výzkum v oblasti letectví. Před devíti lety se k němu zavázala vláda sociálnědemokratického premiéra Bohuslava Sobotky.

Ve věci nyní probíhají jednání mezi dočasným rektorem Zbyňkem Škvorem a úředníky z ministerstev průmyslu, pro vědu, výzkum a inovace, školství a financí.