Hlavní obsah

Thun-Hohenstein žádá o vrácení zámku mrtvému otci

Právo, Zdeněk Seiner

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Dvanáct let se italský šlechtic Berthold Thun-Hohenstein soudí s obcí Choltice na Pardubicku o vydání choltického zámku společně s přilehlými pozemky, lesy a rybníkem. Protože nedosáhl svého, nyní před okresním soudem v Pardubicích změnil žalobu a žádá o vydání těchto nemovitostí jeho otci, Leopoldu Thun-Hohensteinovi, který zemřel v roce 1944.

Foto: Aleš Rudl

Certifikační komise regionální značky Zápraží originální produkt posuzuje skupinu výrobku Šperky ze skla a cínu

Článek

Soudce Vít Pejšek změnu této žaloby přijal a šokoval tím choltického starostu Jana Málka (nez.). "Pokud tomu dobře rozumím, celé jednání se vrací na začátek. Bojovali jsme dvanáct let, do právních služeb jsme už dali z obecního rozpočtu statisíce. Celé ty roky udržujeme zámek na obecní náklady, aby nedošlo k nenahraditelným ztrátám této historické památky. Stát nám, dokud není soud vyřízen, nedá ani korunu, milióny jsme museli dát ze svého," postěžoval si Právu starosta Málek.

Soud, postavený před nové skutečnosti, vyzval obě strany k předložení nových důkazů a soudce Pejšek odročil jednání na konec června letošního roku.

Řízení už bylo jednou zastaveno

Během těch dvanácti let probíhalo zároveň dědické řízení, které bylo v loňském roce zastaveno rozhodnutím krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, se závěrem, že řízení je bezpředmětné, protože tu není žádný majetek.

Následně ale dosáhli Thun-Hohensteini změny stanoviska českých úřadů v dědickém řízení, o kterém obec Choltice neměla ani tušení. "Je tu ležící dědictví. Pokud tento soud ve prospěch otce mého mandanta vyhrajeme, dědické řízení může být obnoveno," vysvětlil nový postup šlechticů jejich advokát Miroslav Pytlík.

"Žalovaná strana zatím nepředložila žádné důkazy o tom, že doktor Leopold Thun-Hohenstein přijal německé občanství, nebo dokonce že vstoupil do NSDAP. Nepředložila ani věrohodný doklad o konfiskaci jeho majetku na základě Benešových dekretů," varoval Pytlík.

Šlechtic přijel osobně

Soudního jednání se tentokrát po mnoha letech znovu účastnil sám Berthold Thun-Hohenstein, který část roku žije s rodinou v Itálii, většinou ale jako rejdař pobývá mimo evropský kontinent. Jeho tankery plují pod jemenskou vlajkou. Před soudem nepromluvil. "Můj otec nebyl zrádce, kolaborant, nikdy nebyl Němec. Nechci soudní řízení prodlužovat, naopak. Zahájil jsem jej, když mi bylo 51 let, dnes už je mi skoro 64 a chtěl bych se dožít spravedlivého rozsudku," řekl pak Právu prostřednictvím tlumočnice Berthold Thun-Hohenstein.

K soudu se přišla podívat i desítka choltických občanů. Starostovi v jeho neústupnosti většinou fandí. "Na Thuny mají lidé různé vzpomínky, někdo lepší, někdo horší. Ale dnes už je nikdo nevítá jako zámecké pány a chlebodárce. Když přijedou, chovají se tu jako na svém," podotkl starší muž.

Thunové-Hohensteinové využívají občas zámecké restaurace k rodinným oslavám, v zámecké kapli nechávají oddávat své potomky. V červnu roku 2002 se zde ženil i případný dědic rodového choltického majetku Jacopo Thun-Hohenstein. V zámecké kapli sv. Romedia jej oddával se studentkou medicíny Elisou Daparetti biskup Karel Otčenášek. Přítomni byli zástupci mnoha evropských šlechtických rodů.

Související témata:

Výběr článků

Načítám