Článek
Nyní našla civilní kontrarozvědka (BIS) a Vojenské zpravodajství (VZ) spojence v ministru vnitra Janu Kubicem. Jeho resort vyhověl opakovaným nářkům tajných služeb a do chystané novely zákona o elektronických komunikacích vložil pro BIS a VZ vysněné ustanovení: podle něj budou provozovatelé komunikačních sítí povinni poskytovat zmíněné údaje nejen policii, ale také těmto zpravodajským službám.
Na první pohled jde „jen“ o údaje, kdo komu telefonoval, jak dlouho hovor probíhal a kde se jeho účastníci zrovna nacházeli. Totéž se týká i textových zpráv. Ale i veškeré komunikace přes internet.
Pohled pod pokličku je ale mnohem děsivější. Kromě kontaktů dotyčné osoby prozradí provozní i lokalizační údaje každodenní pohyb osoby, tak jak ho zachytí technika operátorů. A to až půl roku zpátky.
V Česku možnosti zneužití už ukázal případ policisty, který pod falešnými záminkami takto nechal šmírovat například předsedu Ústavního soudu, hradní úředníky, podnikatele či novináře. Po rozhodnutí Ústavního soudu, který policii takovéto údaje polici zakázal po operátorech žádat, se vnitro pokouší – jak už Právo informovalo – tuto možnost byť v omezené míře policii vrátit. A s tím by se nově mohly svézt i tajné služby.
V některých případech jsou (lokalizační údaje) cennější než samotný obsah hovoru
Novelou zákona z dílny Kubiceho ministerstva by se mohla vláda zabývat koncem září, pak dorazí do Sněmovny. Zda nakonec na rozšíření pravomocí kývnou i poslanci, je zatím ve hvězdách. Faktem je, že pravice, která má v dolní komoře nyní většinu, dosud vždy takový krok odmítala. A to spolu s komunisty.
S přísnou kontrolou zákon zatím nepočítá
Nyní např. místopředseda klubu ODS a místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda Právu řekl, že pokud by tajné služby měly mít přístup k těmto údajům, tak jedině za přísných podmínek. „Muselo by to mít stejný režim, jako mají odposlechy,“ prohlásil Benda. Narážel tím na fakt, že odposlechy musí zpravodajcům povolit soudce, konkrétně předseda senátu Vrchního soudu.
Také místopředseda výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím (ODS) by trval na jasných pravidlech. „Na zpravodajské služby je ještě vidět méně než na policii. Víme, že nedávno policejní důstojník zneužil provozní a lokalizační údaje lidí, kteří neměli nic společného s konkrétním vyšetřováním,“ připomněl Vidím.
Zneužití zpravodajci odmítají a na přísná pravidla přikyvují. „Nechceme to jen tak, ale právě se souhlasem soudce, jako v případě odposlechů,“ řekl Právu mluvčí BIS Jan Šubert.
Podle něj jsou pro službu provozní a lokalizační údaje velmi důležité. „V některých případech jsou cennější než samotný obsah hovoru,“ uvedl Šubert. Poznamenal, že služba bez těchto údajů obtížně zjišťuje kontakty osob, kterými se zabývá, a to jak kvůli podezření z terorismu nebo organizovaného zločinu, tak kvůli ochraně ekonomických zájmů země.
Zmíněná kauza varnsdorfského policisty Hudce jen dokresluje slova někdejšího šéfa civilní kontrarozvědky Jiřího Růžka pro Právo, který upozornil, že pokud se čísla propojí, vytvoří se obrázek o kontaktech lidí, který může být „kompromitačně zajímavý“. Proto volání po přísných podmínkách není od věci.
Jenže novela zákona o elektronických komunikacích zatím s ničím takovým nepočítá. „Zpravodajské služby mají bez možnosti tyto údaje získávat velmi ztíženou pozici při plnění svých zákonných povinností,“ zdůvodňuje vnitro svůj návrh a dodává: „Nemožnost zajistit provozní a lokalizační údaje omezuje zpravodajské služby také v rovině vládou schválené spolupráce se zpravodajskými službami cizí moci.“