Článek
Kontrola poukázala nejen na nutnost opakovaného ručního zadávání dat, ale i na posílání dokumentů s žádostmi ze zahraničí kurýrními službami.
„Typickým příkladem je vyřizování žádosti o dlouhodobé vízum – zaměstnanec kopíruje papírové dokumenty a hned do několika různých systémů, které spolu nekomunikují, musí zadávat stejná data,“ popsal NKÚ jeden z problémů s tím, že do vylepšení stávajícího systému bylo investováno 67 milionů korun. Vývoj nové informační podpory za 732 milionů korun dosud nezačal.
Plán na zavedení pětice nových informačních systémů nabral zpoždění a s jejich spuštěním nelze v dohledné době počítat. Problémem je podle NKÚ nedodržování termínů, nejasné požadavky i pozdě připravená legislativa.
Jestliže ministerstvo vnitra již v roce 2012 konstatovalo, že je třeba upravit cizinecký zákon, příslušný návrh předložilo až o 11 let později.
Ministerstvu zahraničí se pak nepodařilo zavést nový informační systém pro cestovní doklady. Z celkových 86 zastupitelských úřadů jej v době, kdy měl být spuštěný, nasadilo pouze 12 ambasád. Kvůli tomu bylo třeba prodlužovat provoz původního systému, což znamenalo další náklady. Nový systém přitom přišel na 127 milionů korun.
„Ve výsledku – kombinací násobně dražší nové smlouvy a provozováním dvou systémů současně – vzrostly náklady na informační podporu cestovních dokladů dvaadvacetkrát, a to na téměř 26 milionů korun ročně. Agenda se přitom věcně ani rozsahem nezměnila,“ konstatoval NKÚ.
Podle ministerstva zahraničních věcí (MZV) se u víz digitalizace zdržela kvůli napadení zakázky u antimonopolního úřadu a u dlouhodobých pobytů zase závisí na změně zákona. Ta se podle ministerstva vnitra připravuje. U pasů již integrace nového systému proběhla.
