Článek
Ombudsmanka v letech 2015 a 2016 neohlášeně zavítala na 14 policejních oddělení, kde je zřízeno celkem 47 cel určených pro lidi zadržené na déle než šest hodin.
„Podmínky v celách v ČR rozhodně nejsou bez chyb. Jestliže se například každá umístěná osoba musí svlékat donaha a dělat dřepy nebo základní hygienické potřeby dostane jen na výslovnou žádost, je třeba mluvit o ponižujícím jednání,” konstatovala ombudsmanka.
Zjistila například, že zákonem dané poučení o právech a povinnostech není zadrženým poskytováno v identické formě. Na některých odděleních si je musí zadržení výslovně vyžádat.
„Na některých odděleních umístěná osoba formulář poučení nedostává, pouze si ho může přečíst a jeho obsah si zapamatovat. Policisté to odůvodňují rizikem sebepoškození s tím, že papír je způsobilý ohrozit zdraví nebo život,” uvedla Šabatová, podle níž ovšem formulář sám o sobě nepředstavuje riziko a jeho odebrání musí být řádně zdůvodněno.
Ponižující dřepy
Zjistila rovněž, že neexistuje policejní předpis o způsobu provádění osobní prohlídky. Ty se tak provádějí i na místech, která lze monitorovat, odsouzení se při nich musejí svlékat do naha a musejí dělat dřepy, aby se ukázalo, že v tělních dutinách neukrývají nějaké předměty.
Pokud tomu nebrání vážné důvody, neměli by se podle Šabatové zadržení obnažovat zcela najednou, ale postupně od pasu nahoru a pak od pasu dolů. Dřepování by se pak mělo provádět pouze na základě důvodného podezření.
Nově zvolená ombudsmanka Anna Šabatová ve Sněmovně
Vybavení cel s lůžkem bez matrace pak podle ní „nelze odůvodnit ani ochranou před ohrožením zdraví, ani snahou odlišit se od hotelového pokoje“. Hygienické potřeby včetně kartáčku má zadržený dostat automaticky, nikoli na vyžádání.
Ombudsmanku zarazilo rovněž automatické odebírání brýlí. Ty jsou podle ní zdravotní pomůckou, policisté je však vesměs považují za věc, která může ohrozit zdraví, a automaticky je odebírají.
Šabatová nicméně ocenila, že policie většinu jejích doporučení akceptovala a pracuje na nápravě nedostatků.