Článek
„Nemáme peníze pro jiné státy. To musí vyřešit Evropská unie jiným způsobem, ale my jí nebudeme ručit za nic, ani tam nebudeme dávat peníze,“ naznačil Babiš už o víkendu pozici k Ukrajině, se kterou se do Bruselu vydá.
Mandát k jednání si chce nechat ještě ve středu potvrdit ve sněmovním výboru pro evropské záležitosti. Jaký postoj zaujme, po prvním jednání své nové vlády novinářům nesdělil.
Evropská komise navrhla radě dvě možnosti: buď Ukrajině půjčit peníze od Evropské unie, nebo jí poskytnout reparační půjčku zajištěnou zmrazenými ruskými aktivy, které se nacházejí zejména v Belgii a Lucembursku. Kyjevu by to dodalo finanční injekci, kterou by splácel až poté, co by Rusko uhradilo náhrady válečných škod.
Rozdělená Unie
Návrhy však Unii rozdělily, což se naplno ukázalo už v pátek, kdy členské státy kvalifikovanou většinou rozhodly, že zmrazí ruská aktiva na neurčito. Proti byly jen dvě země: Maďarsko a Slovensko. Za Česko hlasoval končící ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Političtí oponenti nové vlády se obávají, že Babiš by se mohl k maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi a slovenskému Robertu Ficovi přidat.
„Tento summit bude zkouškou ohněm. Ukáže se, na jaké straně bude Babiš stát — zda Orbána, či zbytku Evropy. Od mých kolegů slýchám velkou nejistotu, jakým směrem se bude Česká republika pod jeho vládou ubírat, i z toho důvodu, že například SPD, se kterou bude vládnout, sedí v Evropském parlamentu ve frakci s lidmi, kteří jsou nostalgickými k fašismu či otevřeně proruskými elementy,“ řekla Novinkám europoslankyně STAN Danuše Nerudová.
Před jednáním Evropské rady se Babiš s Orbánem setká, a to v rámci summitu lídrů frakce Patrioti pro Evropu, která sdružuje Orbánovu stranu Fidesz i hnutí ANO. Odmítl však, že by tím měl naznačit své zařazení do klubu „problémových států“.
„V žádném klubu nejsem. Hledám pro Českou republiku spojence všude a dneska jsem byl velice překvapený, že jsem měl skvělou debatu s belgickým premiérem,“ řekl Babiš novinářům minulý týden.