Článek
Téma dezinformací, tedy úmyslně šířených nepravdivých informací, je podle průzkumu významné pro více než 80 % z 68 oslovených pečujících z různých míst Česka.
Nejčastěji jde o předsudky a nenávistné projevy (86 %) a politické názory (67 %). Polovina oslovených pak zmínila témata zdraví, nakládání s penězi nebo důvěru ve stát. Výsledky průzkumu ČAS zveřejnila na svém webu.
Novinky se věnují tématu dezinformací, konspiračních teorií a příspěvků na sociálních sítích v pravidelném pořadu Řetězák. Nový díl vychází vždy před víkendem, kdy nejčastěji dochází k výměnám názorů v rámci celých rodin a generací. Argumenty a ověřená fakta jsou naservírovány ve stručné a srozumitelné formě. Od března 2024 vyšlo již 57 dílů. Všechny najdete zde.
„Dezinformace typu Ukrajinci nám berou práci a Číňani jedí psy si děti často přinášejí z rodin,“ přiblížila vedoucí pražského nízkoprahového klubu Pacific Barbora Janurová. Problémem podle ní je, že je přenášejí do dětských a mládežnických kolektivů. „V nich pak dochází k šikaně,“ doplnila ředitelka ČAS Martina Zikmundová.
Starší věková skupina, zejména mladí dospělí krátce po osmnáctých narozeninách, kteří už za sebe mohou zcela rozhodovat, se pak stávají snadnými obětmi podvodníků, kteří v on-line prostoru lákají na snadné výdělky. „Mají dojem, že je virtuální svět bezpečný, že mu rozumí a pak se dostanou do problémů,“ popsala Zikmundová.
Učme děti kritickému myšlení
Adéla Šebestová z havlíčkobrodského Nízkoprahového centra pro děti a mládež eNCéčko vnímá jako problém i umělou inteligenci. Děti jsou podle ní příliš důvěřivé, například v otázkách duševního zdraví.
Č upozorňuje taky na videa zlehčující dopady užívání návykových látek.
„Když chceme vysvětlit, že se jedná o dezinformaci, začnou se s námi často hádat, že to tak není,“ popsala Adéla Kovářová z rokycanského klubu Akcent s tím, že někdy je přesvědčení klientů o jejich pravdě tak hluboké, že se naruší důvěra. „Ta je přitom pro naši spolupráci zásadní,“ zdůraznila.
„Edukujeme, snažíme se jim vysvětlit, jak to doopravdy je,“ uvedla Janurová a jako příklad zmínila chlapce, který nenávistivě mluvil o Romech a Ukrajincích. „Místo konfrontace jsme v klubu nabídli prostor pro rozhovor. Ptali jsme se, odkud bere informace, mluvili o tom, jaký je rozdíl mezi fámou a ověřenou informací,“ přiblížila.
Podle dětského psychologa Václava Mertina jde o problém, který se týká celé společnosti. Děti mají díky technologiím jednodušší přístup k informacím, ale nedokážou mezi nimi rozlišovat.
Ty z horších sociálních podmínek, kde se vyskytují finanční problémy, řeší se nezaměstnanosti a sociální dávky, jsou podle něj podobnými informacím ovlivnitelnější. „V tom jednodušším prostředí se věci spíše ventilují a děti je potom ventilují i na veřejnosti,“ řekl. Řešením je podle něj děti učit kritickému myšlení.
V souvislosti s dezinformacemi pak ředitelka ČAS vyjadřuje i obavy z radikalizace. I ministerstvo vnitra ve své zprávě o extremismu za rok 2024 zveřejněné na jeho webu popsalo individuální radikalizaci mladých v on-line prostředí jako jeden z nových trendů.
