Článek
Úspěch zahájila stavebnice patentovaná v roce 1901 Frankem Hornbym z britského Liverpoolu, později známá pod značkou Meccano. Historie české verze se začala psát o něco později, a to v roce 1920.
„Na trhu se objevila stavebnice Inventor,“ říká ředitel muzea Pavel Frydrych. Stál za ní šikovný zámečník Jaroslav Vancl. „S dnešním Merkurem měla společný jen materiál. Jednotlivé dílky se spojovaly systémem háčků a oček,“ vysvětluje.
„V roce 1925 pak došlo k zásadní inovaci, kdy se v dílcích objevily poprvé pravidelné perforace a bylo možné už stavebnici spojit šroubkem a matičkou,“ vypráví ředitel.
Historické dílky ze zdejších vitrín jsou stále plně kompatibilní s těmi současnými, které se vyrábějí v továrně jen kousek od muzea. „Základní princip se nemění, doplňuje se různé tvarosloví dílků, které se přizpůsobuje nápadům, které máme a realizujeme ve výrobě,“ uvádí Frydrych.
Největší boom ve výrobě a v inovacích zažil Merkur ve 30. letech minulého století.
„Vyráběla se klasická multifunkční stavebnice Merkur až do velikosti 6, k tomu stavebnice Merkur Metropol, což byly modely domečků, a ještě Merkur Elektrus, to byla stavebnice elektromagnetických a magnetických pokusů, a dále se vyráběla stavebnice Popular, což byla taková malinká stavebnice určená pro ne zcela movité zákazníky,“ vyjmenovává.
Merkur se díky své dostupnosti a variabilitě nečekaně zapsal i do dějin vědy. V roce 1961 si půjčil vědec Otto Wichterle stavebnici od svých dětí a použil ji pro konstrukci prvního pokusného přístroje na výrobu kontaktních čoček.
Obal stavebnice z 30. let 20. století.
Výroba Merkuru od samého počátku reflektuje technický a technologický vývoj - dříve ho určovala elektřina, dnes robotika. Jednodušší roboti z kovové stavebnice se dají rozpohybovat přes aplikaci v mobilním telefonu či tabletu.
V průběhu let vznikly i skutečné rarity – třeba model Merkur Alfi, který se dostal na trh v roce 1988.
„Je to stavebnice souřadnicového zapisovače, která fungovala jako tiskárna, když se napojila k tehdejším počítačům. Objevila se na trhu dřív, než tehdejší Tesla Pardubice začala vyrábět první jehličkové tiskárny k počítačům. Pak přišel rok 1989 a vyrobilo se jí jen pár stovek kusů či nižších tisíců,“ dodává Frydrych.
Po roce 1989 výroba stavebnice zkrachovala, k obnovení došlo později v 90. letech.
Oživlé město zapsané v knize rekordů
Procházka třípatrovým muzeem, otevřeným každý den, vrcholí u rozměrných modelů, návštěvníci tu najdou ze stavebnice zhotovenou například Eiffelovu věž, londýnský Tower Bridge či motocykl Jawa 350.
Suverénně největším modelem je tzv. Ocelové město. Milovník románů Julese Verna a stavebnice merkur Jiří Mládek stavěl miniaturu městečka celých 24 let. Oficiálního představení hotového díla veřejnosti se už však nedožil.
„Tenhle model má několik ‚nej‘. Je to největší model ze stavebnice Merkur, má skoro 25 m2, je to nejtěžší model, váží 1,4 tuny, je nemohutnější - když spočítáme všechny dílky, šroubky, matičky, doplňky, dostaneme se k číslu 1 100 000 kusů,“ uvádí náš průvodce.
„A je to model, kterým se nejvíc vytahujeme, protože je zapsán v Guinnessově knize rekordů jako největší model z kovové konstrukční stavebnice na světě,“ usmívá se Frydrych.