Článek
"Nálezy jsou výjimečné rozsahem zkoumané lokality. Ne vždy se podaří zkoumat tak velké území, takže objevujeme známky kultury se šňůrovou keramikou, kulturu zvoncovitých pohárů z pozdní doby kamenné někdy z doby 2500 let př. n. l., či věteřovskou kulturu někdy z let 1600 př. n. l.," informoval vedoucí centra Jaroslav Peška. "Jde o výřez kolem říčky Hané, který vede od Vyškova až ke Kroměříži," doplnil.
Zloději si nevšimli zlata
Za neobvyklý označil Peška například dům mrtvých, zřejmě hrob, jehož význam zdůrazňovaly nad zem vyčuhující kůly. Ten však byl bez kosterních pozůstatků, možná kvůli návštěvám vykradačů hrobů, kterým ale asi uniklo šest zlatých vlasových ozdob, zřejmě nejvyšší ryzosti.
V lokalitě u Stříbrnic se stopami kultury zvoncovitých pohárů objevili archeologové zatím 60 hrobů a odhadují, že se jich zde nachází až dvě stovky.
"Jsme v severní části, kde se nachází především hroby mladých lidí a dětí. Ženy této kultury byly vždy pohřbívány na pravém boku a muži na levém. Jejich pohled přitom směřoval na východ," uvedl Peška.
Archeologové budou zkoumat obsah nádob
Napětí vzbuzují mezi archeology také zachované keramické nádoby z období věteřovské kultury v zásobních jamách. "Je to velmi neobvyklé a dává to prostor ke zkoumání jejich obsahu. Kdybychom tam našli třeba zuhelnatělé obilí, byl by to unikát," řekl Peška.
Dohady zatím vzbuzuje i nález připomínající v nízkém dolíku kolem potůčku, který brzy zakryje dálnice, pravděpodobně i římskou dobu. "Neumíme si zatím vysvětlit původ a účel většího počtu jam, v nichž se intenzivně topilo a přitom se v nich hřály kameny, které se pak polévaly vodou. Mohlo to souviset s vývojem páry k úpravě kůží," míní archeolog, podle něhož se už vyskytl i názor se zcela jednoduchým vysvětlením, že šlo o parní lázeň.
Ve výzkumu budou archeologové na rozhraní Prostějovska a Přerovska pokračovat do konce letošního roku. Na trase budované dálnice již zaznamenali významné objevy také u Hulína.