Článek
Ačkoliv systém kontrolního vážení v ČR funguje od roku 2000 a od roku 2010 je možné provádět automatické vysokorychlostní vážení, systém reálně neplnil svůj účel.
„Mezi lety 2020 a 2024 zaznamenaly vysokorychlostní váhy celkem téměř 500 tisíc případů přetížení vozidel. K řešení však Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) předalo obcím s rozšířenou působností jen 289 tisíc z nich, tedy přibližně 58 procent. Zbývajících více než 200 tisíc případů nebylo vůbec řešeno,“ konstatoval NKÚ.
Zároveň dodal, že pokuty nakonec byly uděleny pouze v jednotkách procent řešených případů.
Nefunkčnost systému kontroloři deklarovali na vysokorychlostní váze na dálnic D1. „K řešení předalo ŘSD pouze 250 ze zhruba 9 600 deliktů, které tato jediná vysokorychlostní váha umístěná na nejvytíženější dálnici v ČR zachytila jen za jeden měsíc v roce 2024,“ konstatovali s tím, že podobně tristní byla situace i na dalších dálnicích vybavených tímto systémem.
Jízdy vozidel s přetíženými nápravami dál pokračují a jejich destruktivní vliv na silnice přetrvává.
Na D35 bylo váhou odhaleno za rok 2020 bezmála 41 tisíc přestupkům, ale k řešení bylo předáno pouze 428 z nich. Na D5 bylo v témže roce odhaleno 51 tisíc přestupků, ale k řešení nebyl předán žádný z nich.
„V dalších čtyřech letech pak tyto dvě váhy kontrolní vážení vůbec neprováděly,“ konstatovali kontroloři s tím, že za přestupky zaznamenané sedmi vysokorychlostními váhami inkasoval za čtyři roky pouze 21 milionů korun. Vysokorychlostní váhy byly mimo provoz v průměru 60 procent času.
Důvodem byly jednak technické problémy, ale i skutečnost, že ministerstvo dopravy nevyřešilo spolupráci s obcemi s rozšířenou působností, které mají přestupky řešit. Jako problematický se ukázal velký objem dat i dostupnost relevantních dat o vozidlech.
Zákon se změnil, přestupky téměř zmizely
Situaci nepomohla ani změna legislativy, neboť zrušením postihu za přetížení nápravy a ponecháním sankcí pouze za překročení celkové hmotnosti vozidla výrazně klesl počet evidovaných deliktů. Podle NKÚ v některých případech až o 98 procent.
„Jízdy vozidel s přetíženými nápravami ale dál pokračují a jejich destruktivní vliv na silnice přetrvává. Přitom právě jízda s přetíženou nápravou způsobuje výrazně větší poškození vozovky než překročená celková hmotnost vozidla,“ konstatoval NKÚ a připomněl, že v letech 2019 až 2023 vynaložil stát na opravy a údržbu dálnic a silnic I. třídy více než 73 miliard korun.
Z kapes daňových poplatníků zbytečně odcházejí miliardy korun na opravy škod, které vůbec nemusely vzniknout.
Podle ministerstva dopravy byl postih ta přetíženou nápravu zrušen, protože přestupky nebylo možné efektivně postihovat u zahraničních vozidel – správní orgány neměly přístup do jejich registrů.
Problém vidí člen NKÚ Jan Kinšt v samotném systému, který nebyl nastaven tak, aby fungoval a plnil preventivní, případně represivní úlohu. Dopravci tak klidně jezdili s přetíženými vozidly a ničili silnice.
„Ze státního rozpočtu, tedy z kapes daňových poplatníků, tak zbytečně odcházejí miliardy korun na opravy škod, které vůbec nemusely vzniknout,“ uzavřel Kinšt.
Ministerstvo se před pár dny pochlubilo, že vysokorychlostních vah přibývá a do konce roku by jich mělo být 31. Pokuta za každou započatou tunu nad povolený limit je stanovena na devět tisíc korun.
