Hlavní obsah

Stát nás vyšachoval, stěžují si starostové z Pošumaví kvůli úložišti radioaktivního odpadu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Horažďovice

Namísto solidního jednání přišlo mlčení a změna pravidel. Tak oslovení starostové obcí kolem Březového potoka v Pošumaví, kde možná vznikne hlubinné úložiště radioaktivního odpadu, hodnotí přístup státu. A shodují se, že je v podstatě vyšachoval.

Foto: Správa úložišť radioaktivních odpadů

Lokalita kolem Březového potoka, kde možná vznikne hlubinné úložiště radioaktivního odpadu

Článek

Z aktuální situace jsou především zklamaní a smutní. „Minulý týden prošel Sněmovnou zákon o úložišti, který nám upřel možnost finální rozhodnutí ovlivnit. Přitom ještě loni nám ministr průmyslu a obchodu Síkela slíbil, že naše práva posílí a ve věci bude potřeba souhlas obou komor parlamentu,“ namítl Petr Čotek (Sdružení pro budoucnost), jenž stojí v čele Chanovic.

Doplnil, že obrat šéfa resortu Jozefa Síkely (STAN) považuje za neférový. „Ministerstvo vůči nám jedná netransparentně. Říká, že do vytipovaných lokalit jezdí, ale za poslední rok u nás nikdo nebyl. A naše námitky nechtějí slyšet,“ zdůraznil.

Dvacetiletý rozvod

O úložišti se hovoří 20 let. Ve hře jsou kromě území kolem Březového potoka ještě Horka a Hrádek na Vysočině a též Janoch u Temelína. „Je to jako dvacetiletý táhnoucí se rozvod. A pro nás teď nedopadl vůbec dobře,“ přirovnal.

Stejného názoru je starosta Horažďovic Michael Forman (Sdružení pro budoucnost), který je mluvčím celostátní Platformy proti hlubinnému úložišti. „Stát se chová přezíravě a direktivně. Takový přístup ale nemá v demokratické společnosti co dělat,“ sdělil.

Úložiště je podle něj tak zásadní záležitostí, že o něm nelze rozhodnout bez ohledu na dotčené obce. „Chceme, aby s námi stát mluvil. Vždyť případná stavba bude mít obrovské dopady. Je potřeba oboustranná komunikace a vzájemná dohoda,“ myslí si Forman.

Verdikt do roku 2028

Dotčená dvacítka obcí z Pošumaví chce zbrzdit geologický průzkum území, odvolá se rovněž proti povolení vrtů, které má ministerstvo životního prostředí vydat do konce roku. „Použijeme všechny možné prostředky, abychom procesy zdrželi. Chápeme, že úložiště někde musí být, ale ať s námi mluví a výběr je opravdu seriózní,“ podotkl. Obrátí se proto na právníky, aby jim poradili.

Vláda má lokalitu zvolit do roku 2028. Podzemní část úložiště bude mít podle dostupných dat rozlohu 306 hektarů. Fungovat by mělo od roku 2050. Náklady na jeho stavbu a provoz přesáhly dle dřívějších odhadů sto miliard korun. Vyhořelé palivo z jaderných bloků se nyní ukládá do meziskladů v elektrárnách.

Obce nebudou mít veto proti úložišti radioaktivního odpadu. Lokalitu určí vláda

Domácí

Reklama

Výběr článků

Načítám