Starostové přitvrdili, kvůli úložišti jaderného odpadu na Klatovsku už podali žalobu

Podle starosty Horažďovic Michaela Formana (Občané HD) je žaloba dobře připravená. „Obsahuje všechny argumenty, proč chceme odložit mapování oblasti, průzkumné vrty a další,“ uvedl. Doplnil, že zatím v lokalitě žádné práce nezačaly.

Mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí sdělila, že dosud jim dokumenty nepřišly, a tak nemůže věc komentovat. Stejně se vyjádřila Martina Bílá ze Správy úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO).

Resort průzkum schválil už loni, a to ve čtyřech vytipovaných územích. Jedním z nich je právě Březový potok. „Samozřejmě respektujeme všechny zákonné normy. Naší povinností vůči státu je výběr nejbezpečnější lokality,“ konstatovala nedávno Bílá.

Obce proti rozhodnutí podaly rozklad. Ministerstvo je však ve všech čtyřech případech zamítlo. Podle Formana však chybí ze strany státu snaha o dialog. „Místo dlouho slibovaného posílení práv dotčených obcí přišel pravý opak. O finálním místě podle platného zákona bude rozhodovat výhradně vláda,“ připomněl.

Tvrdí, že situace už došla tak daleko, že obce využijí všechny zákonné prostředky, aby kroky státu zastavily. „Hrajeme si na demokratickou společnost, ale když dojde na lámání chleba, na názory samospráv nikdo nebude brát ohled,“ podotkl. S jeho slovy souhlasil někdejší dlouholetý starosta Chanovic Petr Klásek, jenž se stále ve věci angažuje. „Je to čím dál tím horší. Někteří politici mě velice zklamali. Slibovali, že změní přístup, ale nestalo se nic zásadního,“ zhodnotil.

Podle něj ani současná vláda nekomunikuje lépe a otevřeněji než její předchůdci. „Je to handrkování se státem, což nás opravdu nebaví. My nebojujeme proti jaderné energetice, ale proti principům, které se nám nezdají demokratické,“ zdůraznil Klásek.

Dodal, že obce nedůvěřují lidem ze SÚRAO. Státní zástupce totiž obžaloval čtyři osoby a jednu firmu kvůli údajnému manipulování veřejných zakázek.

Klásek také hovořil o jednání bez jejich účasti. „Ministerstvo průmyslu a obchodu zřídilo poradní panel expertů, jehož součástí jsou především akademici. Dotčené obce mohou schůzky pouze sledovat, nejsou aktivní součástí,“ poukázal.

Problematikou se zabývá už od roku 2003. Řekl, že Česká republika stále nemá ucelenou koncepci, jak k úložišti přistupovat. „Ve Finsku se také nejdřív vydali cestou nátlaku, ale pak zjistili, že to nefunguje. A začali diskutovat, vysvětlovat a vrátili se ke správným principům. To bychom měli také u nás,“ shrnul.

Za ideální řešení považuje najít jiné území, méně zalidněné. A porozhlédnout se nejenom v tuzemsku, ale také v Evropské unii.

Proti úložišti radioaktivního odpadu v Plzeňském kraji se vymezil i hejtman, jenž se nyní setkal se zástupci dotčených obcí. „Právě Horažďovicko je vybrané jako vhodná lokalita. Plzeňský kraj to dlouhodobě odmítá a nehodláme na tom nic měnit,“ napsal Farhan na svůj facebookový profil.