Článek
Desítky soudců kvůli platovým výměrům podaly civilní žaloby, domáhali se dorovnání na úroveň, která by jim náležela podle standardního zákonného výpočtového mechanismu. Žalobu podal také jeden z děčínských soudců.
Argumentoval tím, že zásahy do platů soudců musí být výjimečným opatřením, že případné platové restrikce se musí týkat všech zaměstnanců ve veřejném sektoru, nikoliv selektivně soudců, a že exekutiva musí zásahy do platů řádně odůvodnit. Vláda podle něj podmínky nenaplnila, proto je zmrazení platu v justici protiústavní.
Jeho žaloba nakonec skončila až u Ústavního soudu. Plénum se soudkyní zpravodajkou Lucií Dolanskou Bányaiovou dospělo k závěru, že do platů soudců bylo zasaženo neoprávněně. Konstituční tribunál se platům soudců věnoval v minulosti opakovaně a opakovaně se postavil proti tomu, aby byli soudci na platech kráceni.
Soudci mají podle verdiktu nárok na zpětné doplacení platů, a to i proto, že zmražení platů bylo pokračováním protiústavního stavu, na který konstituční tribunál dříve upozorňoval.
Ústavní soud má pochybnost o tom, že vláda a Parlament skutečně pokládaly finanční situaci za tak tíživou
Jak plénum upozornilo, o svém záměru zasáhnout do platů by měla vláda se soudci konzultovat, což ale bylo splněno jen částečně. „Jak ale již dříve Ústavní soud vyjádřil, samotný neuspokojivý proces projednání návrhu platové restrikce ještě neústavnost nezakládá – působí pouze jako přitěžující faktor,“ řekla Dolanská Bányaiová.
ÚS: Zas tak zle asi nebylo, když si Úřad vlády sám přidal
Podle pléna ale neobstál ten zásadní argument vlády, tedy že by soudci měli uskromnit vzhledem ke špatnému stavu veřejných financí. „Tíživá finanční situace může být jedním z důvodů pro přijetí dočasné restrikce soudcovských platů. Ústavní soud však má pochybnost o tom, že vláda a Parlament skutečně pokládaly finanční situaci za tak tíživou,“ tepala exekutivu Dolanská Bányaiová.