Soudci mohou s žalobami kvůli platům u Ústavního soudu uspět, říkají odborníci

„Podle informací z krajů očekávám, že žalob budou minimálně desítky. Soudce podává žalobu tam, kde pracuje. Okresní soud ji zkontroluje a pak ve věci rozhodne. Řízení přeruší a dá pokyn, aby se věc předložila k Ústavnímu soudu,“ popsal běžný postup Vávra.

První žaloby přijdou na Ústavní soud zřejmě v řádu týdnů. Vyvolalo je opatření vládního balíčku, který snížil růst základny, ze které se pro soudce počítá plat. Pro letošní rok činí 113 775 korun, podle starých pravidel by přesahovala 121 tisíc korun.

Krok vláda zdůvodnila nutnou solidaritou soudců se zbytkem společnosti. Ti však argument odmítají, neboť průměrná mzda v národním hospodářství rostla.

Podle odborníka na ústavní právo Ondřeje Preusse má postoj soudců oporu v dřívější judikatuře Ústavního soudu a může uspět. „Po ekonomické krizi v letech 2008 a 2009 se platy soudců dokonce vládním opatřením snižovaly a Ústavní soud se jich zastal,“ připomněl.

Ústavní soud tehdy uvedl, že „nedotknutelnost“ platů soudců je součást kompenzací za zásadní omezení soudců v jejich soukromém i profesním životě. „Soudci nemohou být odborově organizováni, nemohou stávkovat a kolektivně vyjednávat. Nemají svoji nezávislou reprezentaci, zásahy do jejich platových poměrů s nimi nejsou projednávány, rozhoduje se o nich bez nich, což neodpovídá základnímu ústavnímu principu dělby moci,“ napsal soud v roce 2010.

Ústavní soud dále upozornil, že soudce nesmí podnikat nebo se nechat zaměstnat ve vedlejším pracovním poměru, poskytovat právní služby, působit v představenstvech, dozorčích radách a jiných placených pozicích. Na svém platu jako jediném zdroji příjmů je tak závislý. Jiné finance může mít jen ze správy vlastního majetku nebo z vědecké a pedagogické činnosti.

„Ale argumentace není nezlomná. Soudcovské příjmy jsou stále poměrně dost vysoké,“ poznamenal Preuss. „Nedávno jsme sledovali rozhodnutí Ústavního soudu ve věci nižší valorizace důchodů. Z komentářů reprezentantů Ústavního soudu lze dovodit, že ústavní soudci nechtějí být ve svých zásazích do veřejných financí aktivističtí. Takže z toho by šlo dovodit, že nebudou chtít rušit vládní rozhodnutí,“ dodal.

Bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová si netroufla odhadnout, jak Ústavní soud ve věci rozhodne. Podle ní je otázka skutečně otevřená.

Ústavní soudci budou přitom rozhodovat ve „střetu zájmů“, neboť rozhodnutí bude mít dopad i na výši jejich platu. Ten se počítá jako 2,06 až 2,9 násobek z platové základny pro soudce, činí tedy 234 až 330 tisíc korun.

„Ale kdo jiný by to měl rozhodovat? Soudce se musí oprostit od vlastního zájmu. Výška platu není ani tak otázka ústavnosti jako spíš politikum,“ uzavřela.