Článek
Diskusi o možných opatřeních proti Rusku se Praha podle Sobotky nebrání, je však opatrná, pokud se týká možnosti plošných ekonomických sankcí. Moskva nakonec bude respektovat rozhodný postoj mezinárodního společenství, Evropské unie a NATO, míní český premiér.
„Naše pozice je rozhodná, ale ne hysterická. My jsme připraveni podpořit jasné vyjádření vůči tomu, co se odehrává na Ukrajině, co se odehrává na Krymu," prohlásil předseda české vlády. Účast na mimořádném jednání lídrů států osmadvacítky je pro něj premiérou. Původně měl dorazit až 20. března na pravidelný summit o hospodářské a klimatické politice.
Plošné sankce nemají podporu
Česká republika podle Sobotky podporuje nutnost respektování mezinárodního práva, územní celistvosti Ukrajiny a její nezávislosti. Praha je prý otevřena diskusi o podobě unijní reakce na současné i budoucí chování Ruské federace. Případné diskuse o plošných sankcích se však ČR příliš nelíbí.
„Domníváme se, že vzhledem k tomu, jak je ekonomicky propojena Evropa s Ruskem, tak je to něco, co může poškodit obě strany,” uvedl český premiér.
V pondělí ministři zahraničí EU varovali Moskvu, že pokud se situace neuklidní, je možné pozastavení rozhovorů o uvolnění vízové politiky, konec jednání o obchodních smlouvách, ale i další kroky.
Teď padají zmínky o návrzích jako omezit cestování do EU pro lidi s ruským diplomatickým pasem a v případě dalšího zhoršení situace například o cílených opatřeních vůči představitelům moskevské vlády.
Čeká se na reakci Moskvy
Pokud Rusko nebude respektovat postoj mezinárodního společenství, má Evropa možnost v příštích dnech a týdnech reagovat, míní premiér. Z vnějšího pohledu na dění na Krymu se prý zdá, že situace se nadále nezhoršuje.
"Nemyslím si, že se dá hovořit o deeskalaci," řekl ale předseda vlády. To by podle něj vyžadovalo návrat ruských vojenských jednotek na základny. "V žádném případě nesmí být podezření, že se neoznačené ruské vojenské jednotky pohybují po území suverénního státu," vysvětlil.
Česká vláda podporuje plán Evropské komise na hospodářskou podporu kyjevské vlády v navrhovaném objemu okolo 11 miliard eur (necelých 300 miliard korun). "Domníváme se, že by mohl Ukrajině pomoci. Je důležité, aby poskytnutí těchto finančních prostředků bylo vázáno na reformy," uvedl Sobotka.
Kreml odmítá uznat nové ukrajinské vedení, které se ujalo moci po svržení režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Moskvu, která se údajně kvůli ochraně životů ruských občanů a krajanů rozhodla k intervenci na Krymu, se Západ zatím marně snaží přimět k diplomatickému jednání s Ukrajinci.
