Šnobr: Stát bude chtít ČEZ ovládnout už na podzim

Vláda má právo přijít s jakoukoli novelou zákona. Stejně tak má právo zavést jakýkoli zákon jako daň z neočekávaných zisků čili windfall tax. Problém celé kauzy je, že to dělá všechno v jeden okamžik a je tam naprosto zřejmá účelovost moci zákonodárné ve smyslu obchodních zákonů, v daňové oblasti a chuti zestátňovat soukromý majetek v soukromé společnosti ČEZ.

Jednotlivě nelze cokoli namítat, pokud by to procházelo řádným procesem. Ale pokud to vláda naprosto cíleně dělá v jeden okamžik, tak všichni vidíme, že jde o znehodnocení majetku soukromých osob za účelem toho, že ten samý stát, který majetek znehodnocuje, chce ČEZ získat. Myslím si, že se dostáváme daleko za hranu právního státu, dostáváme se do pozice porušování evropské legislativy. Nehledě na to, že to jednou provždy diskredituje kapitálové trhy.

Když v letech 2024 a 2025 zdaníte zisky ČEZ sedmdesáti procenty a víte, že víceméně nikdo jiný v Česku tuto daň platit nebude, tak tu máme účelový zákon. Takovou daň bude platit jediná soukromá právnická osoba, všechny ostatní budou v budoucnu platit daň 21 procent. Je tady jasně vidět funkce daní pro znehodnocení majetku soukromých akcionářů v tom samém okamžiku, kdy stát nepokrytě říká, že chce získat jejich podíly. Je to pokus o ovlivnění hodnoty firmy.

To je úplný nesmysl. Je potřeba si v komentáři vlády všimnout, že nejde o obyčejné rozdělení společnosti. Pokud by to tak bylo a všichni akcionáři dostali stejné podíly na nově vzniknuvších společnostech, tak by to pravda byla. Ale v případě, že rozdělujete odštěpením s nerovnoměrným poměrem s faktickým vytěsněním akcionářů a víte, že zájem státu je o výrobu, tedy té klíčové části, která vytváří největší hodnotu společnosti, pak nejde o zákon o přeměnách, ale fakticky o zákon o obchodních korporacích a o jeho ustanovení týkající se vytěsnění. A tady vzniká obrovský rozpor, protože vedle sebe nemohou existovat zákon o vytěsnění s potřebným poměrem hlasů 90 procent a zákon o přeměnách, který toto umožňuje uskutečnit při 75 procentech přítomných na valné hromadě. To v případě ČEZ znamená 65 procent všech akcionářů.

Historicky totiž na valnou hromadu ČEZ chodilo 80 až 85 procent akcionářů. Z toho tříčtvrtinový podíl činí těch 65 procent akcionářů. Víceméně je to nová hranice pro vytěsnění.

Kdyby tento zákon vstoupil v platnost, tak by obecně majiteli nějaké firmy, která v ní vlastní 60 procent akcií, umožnil rozčlenit společnost a vytěsnit akcionáře, když se značná část akcionářů na valnou hromadu nedostaví. Dala by se tím zelená k obcházení zákona o obchodních korporacích.

To je opravdu k smíchu. Tvrdí, že to dělají proto, že není možné získat 90procentní podíl, protože je akcionářská struktura příliš rozdrobená. Co je to za troufalost státu po dvaceti letech říct, že mu 90 procent nevyhovuje a tuto úroveň si snížíme i za cenu toho, že rozvrátíme kapitálový trh? Proč stát nenakupoval na burze před měsícem, před půl rokem, když premiér Petr Fiala záměr zestátnit ČEZ oznámil už před rokem?

Vždycky jsem si myslel, že když je akcie obchodovaná na burze, může akcionář kdykoli své akcie komukoli prodat nebo koupit, pokud se mu to za nějakou cenu hodí. To, že jde o registrovanou akcii, umožňuje komukoli získat a koncentrovat 90procentní podíl. To tady platí dvacet let.

Vytěsněním doposud už prošly stovky společností. Jde třeba o Českou spořitelnu, Unipetrol, O2 a řadu dalších společností. Ve všech těchto případech nikdo nikdy nežádal a nepotřeboval, aby byla hranice pro vytěsnění minoritních akcionářů snížena pod 90 procent. Proč najednou teď? Jakou výsadní roli má stát v rámci soukromé společnosti? Žádnou. Má stejná práva jako kterýkoli majoritní akcionář společnosti. Číší z toho účelovost. To, že je to normál, je lež jako věž.

Vše se to dělá kvůli tendru na jadernou elektrárnu Dukovany a nutnosti zrušit windfall daň, což se stane v okamžiku, kdy stát bude vlastníkem významné části ČEZ nebo celé firmy. Jednoznačně předpokládám, že k tomu dojde nejpozději na podzim svoláním mimořádné valné hromady.

Nejdřív ale musí celý proces projít legislativně, a jde o to, zda bude vůbec dokončen. Velmi bych se divil, kdyby to bylo protlačené natvrdo, protože by státu hrozily velké spory. Nikdo z nás ale ještě neviděl paragrafované znění. Otázkou je, zda to projde přes Sněmovnu, senátory a podepíše to prezident.

Ptáte se mě na něco, co může přijít za půl roku nebo rok. Stát spoléhá na to, že v těchto dnech způsobí akcionářům obrovské škody, sníží hodnotu a navýší rizika. Proti tomu se žalobou na něco, co se ještě nestalo, bránit nemůžete. Vláda zneužívá své pozice současného akcionáře a v tomto okamžiku může zákonodárnými kroky v legislativě bez jakýchkoli rizik akcionářům vyhrožovat a hnát je do kouta a docílit toho, že pak se jí bude lépe vyjednávat.