Článek
Předkladatelé změn pravidel pro zaměstnávání státních úředníků tvrdí, že chtěli přiblížit zaměstnávání ve státní správě běžnému pracovnímu poměru a zajistit úřadům větší flexibilitu. Kritici naopak upozorňovali na hrozbu politizace státní správy a toho, že by výrazné personální změny přicházely s každou nastupující garniturou.
Podle hlavy státu se takto zásadní reforma státní správy má řešit na základě odborné debaty. Návrh však byl podán poslanci a neprošel tak standardním připomínkovým řízením.
Pavel se vymezil i vůči změně, která prezidentovi odnímá pravomoc jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. To podle něj může být v rozporu s Ústavou, neboť tu nelze měnit běžným zákonem. Změna je součástí doprovodné novely a podle kritiků jde o zjevný přílepek nesouvisející se státními zaměstnanci.
Podobné argumenty, které použil prezident, zaznívaly i během několika kol projednávání, včetně středeční mimořádné schůze. Zástupci opozice varovali před politizací státní správy a vyzývali vládní koalici k diskusi.
Po schválení pořadu schůze označil jeden z předkladatelů Radek Vondráček (ANO) veto za „zbytečné a škodlivé“ a za „pokračování politického boje mezi vládou a opozicí“. Prezidentovy výhrady odmítl a výtku k omezení pravomocí hlavy státu popsal jako „dílčí kompetenční spor“.
Následně až do odpoledních hodin následovala plejáda opozičních výčtů a argumentů, proč jsou navrhované změny špatné a nedomyšlené.
Opozice zároveň avizovala, že se obrátí na Ústavní soud.
