Článek
Jak upozornily Seznam Zprávy, Pavel Růžička zveřejnil na sociálních sítích části dokumentů, kterými se pokoušel dokázat, že „armáda šmíruje politiky“. Listiny skutečně vypracovali vojáci z Velitelství informačních a kybernetických sil, podle Řehky ale vznikly v rámci cvičení.
„Kategoricky popírám, že by velení armády nařídilo informačním a kybernetickým silám, aby kohokoli sledovaly, zakládaly na někoho složky, sledovaly opozici nebo jiné politické subjekty,“ uvedl Řehka.
Zároveň označil za problematické, že se zápisy z cvičení dostaly na veřejnost a byly zkresleny. „Považuji za pravděpodobné, že unikly z civilní části ministerstva obrany,“ dodal generál.
Poslanec ANO Pavel Růžička na archivní fotografii
Proti tomu se ale ohradilo ministerstvo. „Zásadně odmítáme, že by vedení ministerstva obrany postoupilo zmíněné materiály poslanci Růžičkovi či komukoli jinému,“ reagoval mluvčí obrany David Šíma. Dodal, že s materiály se seznámili pouze dva náměstci ministryně obrany a ti už podali podnět, aby vše prošetřila vojenská policie.
„Podnět je logickým krokem i v návaznosti na to, že ve veřejném prostoru zaznívají snahy označit za původce úniku právě náměstky ministryně, a to i přesto, že s materiály přišly do styku mnohem dříve pravděpodobně i desítky osob v armádě,“ dodal Šíma.
Celý případ znovu oživil už utichlé spory mezi generálním štábem a ministryní obrany Janou Černochovou (ODS).
Poslanec Růžička v minulých týdnech zveřejnil na sociální síti X dokumenty, z kterých vyvozuje, že vojáci armádních kybernetických sil monitorovali českou politickou scénu. Dokumenty měl podle svých slov získat přímo od příslušníků kybernetických sil.
„Oslovili mě vojáci s tím, že mají obavy, jestli to, co dělají, je legální. Mám i zápis z porad, na kterém je řečeno, že mají dělat věci v šedé zóně a vstupovat do internetového prostředí pod skrytou identitou,“ popsal Novinkám Růžička. Dodal, že to považuje za nepřijatelné, protože armáda by se do politiky neměla vměšovat.
„Pro mě jako politika toto není úkol armády, i když to teď omlouvají tím, že dělali cvičení,“ dodal. Růžička podle svých slov chtěl už před měsícem věc řešit na sněmovním výboru pro obranu, který měl podezření probírat, ale výbor se nakonec usnesl, že bod řešit vůbec nebude.
„Sledujeme, co se říká, a ne, kdo to říká“
Velitel kybernetických a informačních sil Radek Haratek přiznal, že vojáci během cvičení projevili obavy o legalitu své činnosti. „Při zadání úkolu bylo ale vojákům několikrát zdůrazněno, že nemají hledat toho, kdo překrucuje vyjádření velení armády, ale co říká. Tedy aby se soustředili na vyjádření, a ne na autora,“ řekl Haratek.
Podle něj kybernetické jednotky provedly dvě operace nebo cvičení, při kterých sledovaly veřejné mínění ve virtuálním prostoru. První akce proběhla v roce 2024 a byla pojmenována Karel (podle křestního jména Řehky). Vojáci při ní monitorovali, jak veřejnost reaguje na vyjádření generálů. Jako příklad Haratek uvedl, že když Řehka řekl, že je potřeba se připravit na válku s Ruskem, tak na internetu poté běželo, že Řehka je válečný štváč.
„Výsledkem bylo doporučení, jak by mělo vedení armády zlepšit komunikaci,“ dodal Haratek. Řehka poznamenal, že akci nenařídil, nevěděl o ní a nedostal se ani k výsledkům. „Pouze jsem dostal doporučení, čemu se ve svých vyjádřeních vyhnout,“ podotkl Řehka.
Druhá akce proběhla na začátku letošního roku. Haratek podle svých slov zadal svým podřízeným, aby sledovali politickou scénu před volbami a tím se učili analyzovat, jak se chovají jednotlivé skupiny veřejnosti. Podle něj to téma zvolil proto, že je ve virtuálním prostoru na dané téma spoustu dat a informací, které lze lehce sbírat a analyzovat.
„Ale žádná naše činnost není zaměřena na monitoring konkrétních stran, politických stran, ovlivňování veřejného prostoru nebo politického procesu,“ uvedl Haratek.
Řehka konání svých podřízených brání s tím, že před volbami v roce 2021 byla armáda přizvána Bezpečnostní radou státu, aby se podílela na případné obraně před hybridními útoky na pořádání voleb. „Pokud to kybernetické síly nebudou reálně cvičit, nebudou mít zmapované prostředí a nebudou mít právně zanalyzované, co mohou nebo nemohou, tak potom budeme státu jen těžko platní,“ poznamenal Řehka.
