Rozdrcená D35? Na vině horko a beton

Na poškozené části dálnice D35 u Olomouce, která byla kvůli prasklé vozovce v sobotu uzavřena, je už nový beton. Provoz tam chce Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) postupně obnovit ještě ve středu odpoledne a večer, původně se počítalo se čtvrtkem. „Nejdřív pojede směr Brno,” oznámil na Twitteru mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

„V jedné polovině už beton začíná zrát, teď sledujeme nástup tvrdosti. Jakmile nastoupí do hodnoty, která je stanovena pro bezpečnost provozu, doplníme dopravní značení a budeme pouštět dopravu,“ řekl Rýdl v úterý Právu.

„Nechápu, jak horkem může dálnice popraskat,“ postěžoval si Právu obyvatel Přáslavic, pan Karel. „Ti, co to dělali, to museli odfláknout. Jinak si to nedovedu vysvětlit,“ dodal.

Podle odborníků praskliny na dálnicích nejsou nic nevysvětlitelného a občasně se objevují i ve světě. Jde o jednu z nevýhod při využití cementobetonu namísto asfaltu.

„Mezi negativa betonu patří styk dvou cementobetonových desek a složitější oprava jakékoliv závady. Na druhé straně má podstatně výraznější pevnost a odolnost proti počasí, navíc beton má lepší protismykové vlastnosti,“ vysvětlil Rýdl.

Poškozený úsek byl 22 let starý, a tudíž i po záruce. Jeho stáří ale nemělo na poškození vliv. „Betonu je jedno, jak je starý. Je to o principu roztažnosti, ke které dochází teplem,“ řekl Právu Josef Richter, specialista na cementobetonové povrchy.

Přiznal také, že na budování úseku u Velkého Újezdu se před lety pracovně podílel. Jakékoliv pochybení ale odmítá. „Čas od času to prostě takzvaně bouchne. Jednou v Přerově, jednou v Lipníku, jednou v Německu, Rakousku atd. Nemá to řešení. Případy vysokých teplot se řeší jedině opravou,“ dodal.

Podle profesora Jana Kudrny z Ústavu pozemních komunikací Fakulty stavební VUT v Brně jsme v Česku dříve takové poruchy cementobetonových krytů silnic neznali. „Vznik těchto poškození umožnila změna cementu zaměřená na rychlost tvrdnutí, tj. rychlost výstavby, a to včetně betonování i v létě,“ sdělil Novinkám.

„Obecně všechny materiály se s teplem roztahují, proto se cementobetonové kryty rozřezávají na jednotlivé desky s šířkou do 4 metrů a délkou do 6 metrů, mezi nimiž se při tvrdnuti smrštěním vytvoří spára. Tato spára umožní následně protažení při vysoké teplotě. Jenže při rychlém tvrdnutí se mohou také vytvořit jemně trhliny na povrchu,“ pokračoval Kudrna.

To může mít podle něj dva následky: buďto jsou spáry užší (je menší prostor pro teplotní roztavení), nebo mohou povrchovými trhlinkami spolu s vodou pronikat soli, které způsobují zvětšování objemu, tudíž také poruchy trhlinami.

Řešení problému Kudrna vidí v materiálu. „Cementárny v současnosti produkují ekologičtější cement, jeho výroba stojí méně energie. Cement rychleji tvrdne, ale zase se tam mohou tvořit trhlinky, do kterých může vniknout voda se solemi, a to tam pak bobtná,“ popsal.

Nabízí dvě možnosti: buď se vrátit ke „starému cementu“ do období před 29 lety, nebo do toho přidávat měkkou strusku na zpomalení tuhnutí.

Důležitá je podle něj každopádně údržba, přičemž životnost povrchu má být alespoň 12 let.

V neděli se vlivem horka objevila prasklina také na D1 na 49. kilometru ve směru na Brno. Vozovka byla přitom stará jen dva roky. Podle Rýdla tam ale nastalo něco jiného než na D35.

„Došlo k poruše na řezané dilataci betonových desek. Dilatace vypadla, uvolnila se z ní speciální hmota, takže se tam dostala nečistota, která ztuhla, a dilatace přestala plnit funkci. Desky se pnuly proti sobě a do hloubky dvou tří centimetrů popraskal povrch v místě styku obou desek,“ popsal.

„Desky jsou jinak jako celek v pořádku, podkladové vrstvy rovněž, na rozdíl od podkladních vrstev na D35,“ dodal. Úsek na D1 už je provizorně opraven. Za první prázdninový víkend pak provede opravu v rámci reklamace Skupina Metrostav.