Článek
„V letošním říjnu byl zájem prozatím nejvyšší, testujeme stovky vzorků týdně, a to jak na přítomnost akutních protilátek, tak těch ochranných dlouhodobých,“ přiblížila vedoucí laboratoře Synlab Jarmila Bečvářová.
Zvýšenou poptávku sledují od loňského podzimu, kdy se začala žloutenka typu A Českem více šířit. Od začátku roku otestovali už 24 500 zájemců, jen v říjnu to bylo přes 4300.
Ochranné protilátky detekovali každému třetímu, nejčastěji u lidí nad 60 let a nejméně naopak u dětí do 10 let.
Podobné je to v dalších laboratořích. „Ano, v poslední době opravdu zaznamenáváme zvýšený zájem o testování protilátek proti hepatitidě A,“ potvrdila Novinkám vrchní sestra GHC Genetics Denisa Schwetzová.
Na vyšetření protilátek odesílají pacienty po kontaktu s nakaženým nejčastěji praktičtí lékaři. V takovém případě je rozbor krve zdarma.
„Jediný způsob, jak jsme schopni zjistit, že dotyční nemoc prodělali, je přes vyšetření protilátek. Pokud někdo má pozitivní protilátky proti hepatitidě A a zároveň nebyl očkován, tak je jasné, že nemoc musel prodělat, jen o tom neví,“ řekl Novinkám přednosta Kliniky infekčních nemocí ve Fakultní nemocnici Bulovka Hynek Bartoš.
Zaplatit si ho může každý i ze svého, pokud chce vědět, jak na tom je. Vyšetření se napříč laboratořemi pohybuje od zhruba 300 do 500 korun, obě měření v jednom vyjdou na přibližně 700 korun.
Ochrana na celý život?
Oproti covidu-19 je ochrana daná očkováním nebo proděláním nemoci podle infektologů dlouhodobá. „U hepatitidy typu A opravdu platí, že ten, kdo má protilátky, nemoc nedostane,“ zdůraznil Bartoš.
Nejčastěji měří laboratoře dva typy ochranných látek- dlouhodobé IgG protilátky a aktuální IgM protilátky. Ty první se v organismu vytváří po prodělání nemoci nebo očkování a chrání před nákazou, IgM protilátky se objevují v krvi s propuknutím nemoci a jejich přítomnost ukazuje na probíhající nákazu.
Právě proto odesílají na vyšetření IgM nejčastěji praktičtí lékaři, jelikož jsou protilátky u nemocných rozpoznatelné až 10 dnů před nástupem příznaků a po prodělání nákazy po několika měsících zase zmizí. Lékaři díky tomu umí včas odhalit, zda se po rizikovém kontaktu pacient nakazil žloutenkou či nikoliv. Bez jasně negativního testu by mohl dotyčný zůstat preventivně v karanténě až 50 dní, což je nejzazší hranice, do níž se mohou ještě příznaky žloutenky A objevit.
IgG protilátky chtějí znát zpravidla ti, kteří zvažují očkování a potřebují vědět, zda nemají i bez něj dostatečnou ochranu.
Poptávka je podle laboratoří po testech hlavně v Praze, kde dosáhla žloutenka typu A lokální epidemie. K 18. listopadu evidují místní hygienici přes 1100 nakažených, z toho 194 dětí a zdá se, že šíření mírně zpomalilo. Celostátně prodělalo letos nákazu víc než 2500 lidí a bezmála tři desítky osob kvůli ní zemřely. Zájem o očkování je tak nejvyšší za poslední roky, podle lékařů jde o nejspolehlivější ochranu.
