Rohanové se vrátili na pohádkový Sychrov, v parku zasadili tři buky

„Takto velká návštěva rodu se na Sychrově odehrává asi poprvé od předválečného období. Členové rodiny žijí na různých kontinentech. Setkání je velmi emocionální a snad je to začátek tradice,“ řekl Právu Geoffrey de Rohan, hlava rodu, který přicestoval ze Spojených států. Věří, že se i v mladé generaci probudil zájem o historii Rohanů a místa s nimi spojená.

Přípravy víkendové akce trvaly rok. V pátek 30 členů rodiny navštívilo Rohanský palác v Praze, dnes sídlo ministerstva školství. Poté se všichni vypravili do Liberce, aby si mimo jiné vyslechli i řadu přednášek a v neděli se akce přesunula na Sychrov. Zde po mši v zámecké kapli došlo i na vysazení tří buků lesních v zámeckém parku. Jen kultivar nazvaný buk lesní Rohanů, druhý buk lesní Rohan Obelisk a třetí buk lesní Rohan Gold.

Ač žijí v různých státech, je v držení jedné z rodových linií i původní rodový hrad Josselin v Bretani. A stejně jako Sychrov je přístupný veřejnosti. „Ale je to jen jedna z větví. Žijí jinak po celém světě, včetně Ameriky, Velké Británie, Rakouska, Skotska či Německa. Jeden z členů se nedávno přestěhoval do Nairobi v Keni. Z rodné Francie odešli Rohanové po francouzské revoluci. Na Sychrově si vytvořili nové rodinné sídlo,“ nastínil historický kontext Miloš Kadlec, zdejší kastelán a ředitel Územní památkové správy na Sychrově, která spravuje státní hrady a zámky v Libereckém, Královéhradeckém a Pardubickém kraji.

Ze Sychrova odešli Rohanové po roce 1945, kdy byl zámek zestátněn. Proměnil se na takzvané svozové místo. „Vznikla tu sběrna a byl sem dovážen mobiliář ze zestátněných hradů a zámků z celé republiky. Odtud si paní Marta Gottwaldová odvážela na Hrad, co se jí líbilo. I proto mnoho prvorepublikového zařízení z dob posledních majitelů nemáme a interiéry vracíme do doby největší slávy, tedy do doby knížete Kamila Rohana, který dal Sychrovu novogotickou podobu. Zemřel roku 1892,“ pokračoval Miloš Kadlec s tím, že s rodinou je pojí úzké vztahy.

„Zejména když ještě žila Margareta, druhorozená dcera posledního majitele, měli jsme založený spolek přátel zámku s pobočkami po celém světě. Dělali nám reklamu i pomáhali s kontakty a získáváním financí,“ zavzpomínal ředitel Kadlec. Rohanové ani nikdy neusilovali o restituci.

„Margareta vždy říkala, že je zámek v lepším stavu než za jejího tatínka, kdy ekonomiku rodiny negativně ovlivnila pozemková reforma,“ poznamenal kastelán. O víkendu přijely i obě Margaretiny dcery. „Sešlo se tu tolik lidí, kteří o sobě často ani nevěděli. Poznali se až zde. Jsou to úžasné tři dny, které nás stmelí. A je tu i hodně mladých, kteří zjišťují, z jak významného rodu pocházejí,“ míní jedna z nich, Margareta Dewar Durie, která žije ve Velké Británii.

Češi znají Rohany zejména díky Richardovi Müllerovi a jeho písni Srdce jako kníže Rohan. „Podobně jako jiné šlechtické rody přijali Rohanové zásady takzvaného fideikomis. Majetek se nesměl dělit a dědil ho vždy nejstarší. Pokud bylo víc potomků v mužské linii, tak se mladí Rohanové stávali většinou vojáky a od rodiny dostávali apanáž. A dva z těch hochů ty peníze uměli velkoryse užívat,“ vysvětlil Miloš Kadlec původ rčení o velkém srdci knížete Rohana.

„Spadli do dluhů, ale rodina se o ně postarala. Ale do krve se dalším generacím vryl odpor k hazardu. Když jsme podle archivních materiálů instalovali kulečníkový salon, říkala mi Margareta, že je to hezké, ale její maminka by nám prý dala pár facek. Divil jsem se a ona zavzpomínala na dětství, jak jednou hráli o nějaké desetníky a maminka, která je nikdy neuhodila, jim hned vysázela odměnu na zadek, když je načapala,“ vyprávěl Miloš Kadlec.

Během roku navštíví Sychrov přes 80 tisíc návštěvníků. Kdo nepřijde osobně, zná ho i díky filmařům. Natáčely se tu například pohádky Zlatovláska, Nesmrtelná teta, Nejkrásnější hádanka nebo naposledy i štědrovečerní Klíč svatého Petra. V průběhu roku se tu koná i řada kulturních akcí. Otevřeno je celoročně.