Restaurátoři ukazují, jak se staví pyramida z lidských kostí

Jihozápadní pyramidu, jež se tlakem kostí a jejich degradací nakláněla a bortila, rozebrali odborníci už v roce 2023, práce jim tehdy zabraly tři měsíce.

„Po demontáži byly kosti povrchově očištěny a dále pouze konzervovány ve vápenné vodě, neprobíhala žádná chemická konzervace, žádné zpevňování,“ uvedl pro Novinky hlavní restaurátor Tomáš Král.

„To by bylo jednak finančně velmi nákladné, a z pohledu farnosti se jedná o živý materiál, který by měl podléhat běžné degradaci a přirozenému stárnutí. Pyramida je vnímaná jako hrob, z toho důvodu se nesnažíme materiál definitivně zachraňovat nebo jeho životnost uměle prodlužovat,“ vysvětlil.

„V mezičase se připravovala vnitřní dřevěná konstrukce a opravovalo se celé zdejší pole – štuky, výmalba, nová podlaha, systém větrání a hlavně zabezpečení statického problému celého objektu,“ doplnila ředitelka organizační složky sedlecké farnosti Radka Krejčí, na čem se po dobu přípravy kostí pracovalo.

Původně v pyramidách vnitřní konstrukce nebyly. „Což byl problém, protože celý objekt je velmi těžký a kosti ze všech pater tlačí na spodní patro, a to tím pádem odchází. Potřebovali jsme tak vymyslet způsob, jak bychom pyramidu zpevnili, staticky zajistili a odlehčili,“ vysvětluje Krejčí účel dřeva. Takto by měla pyramida držet svůj tvar po další staletí.

„Při demontáži jsme zjistili, že kosterní materiál je v lepší kondici než u první, severozápadní pyramidy, avšak kosti byly drobnějšího charakteru, jednalo se pravděpodobně o nějakou pozůstalost kostí, už asi nebylo dost materiálu,“ myslí si Král.

Čtyřčlenný tým restaurátorů bude navracet zhruba 80-100 tisíc dlouhých kostí a lebek pocházejících od obětí moru či husitských válek. Část kosterního materiálu ale podle restaurátora zdegradovala, a tak se pohřbila, používá se pouze materiál, který splňuje pevnostní limit, aby následně nedocházelo znovu k propadům kosterní stavby.

Opětovné sestavování pyramidy začalo počátkem července. Postavila se konstrukce, dodaly se na ni zrestaurované původní dřevěné prvky pyramidy a do vytvořených polí se začal vkládat kosterní materiál.

„Přidáváme také pěnosklo, to je to, co vypadá jako kamínky, má skvělé parametry v tom, že dokáže pohlcovat vlhkost a zároveň celou stavbu zpevňuje a utemuje,“ doplnila Krejčí.

Hotové je už téměř celé spodní patro. I když je nejobjemnější, nejsložitější má být podle Krále druhé patro, kde se křižují klenby. Poslední, páté patro pak zakončí zlacená polychromovaná koruna.

Stavba by měla být kompletní v prvním čtvrtletí příštího roku. „Samozřejmě uvidíme, jestli nebude nějaká komplikace, zádrhel,“ upozorňuje Krejčí. Kostnice zůstává i při rekonstrukci otevřená pro veřejnost. Zájemci tak mají možnost nahlédnout pod ruce odborníkům při jejich práci přes vitrážové okno.

První z kosterních pyramid, severozápadní, má už kompletní rekonstrukci za sebou, práce na ní skončily loni. V někdejší hřbitovní kapli ze 14. století jsou celkem čtyři pyramidy, stejný postup čeká v budoucnu i ty zbylé.

Práce na pyramidách jsou součástí rozsáhlé obnovy kostnice započaté v roce 2014. Její náklady si farnost hradí sama především z výnosů návštěvnického provozu. Do rekonstrukce již investovala od počátku zhruba 200 milionů korun, jen v letošním roce to už bylo 6,5 milionu.

Před pandemií mířilo do světoznámé kostnice i půl milionu zájemců ročně, což bylo podle Krejčí na hraně únosnosti a komfortu. Loni byla návštěvnost kolem 300 tisíc, letos očekávají lehké překročení tohoto čísla.

„V návštěvnickém provozu plánujeme velký krok, vstup už nebude jako doteď volný, ale bude time-slotový, to znamená, že každý návštěvník si bude muset koupit vstupenku na dané datum a čas,“ zmínila jednu z novinek, které kostnici čekají. Od změny si slibují lepší možnosti v regulaci kapacity a vhodnější rozložení návštěvnosti během dne i v průběhu roku.

Návštěvníci se mají také připravit na uzavření současného hlavního vstupu s centrálním schodištěm, budou se též rekonstruovat.

Opravy mají trvat rok a půl, po tu dobu se bude vstupovat po provizorních schodech vedle aktuálně sestavované jihozápadní kosterní pyramidy.

Kostnice a kostel Všech svatých v Sedlci, části Kutné Hory, byly původně součástí dnes již zaniklého cisterciáckého kláštera.

Díky objevu stříbra byla tehdy Kutná Hora jedním z největších měst, což s sebou přineslo i velký nárok na místo posledního odpočinku. Většina tehdejších obyvatel tak byla pohřbena na klášterních pozemcích v Sedlci, kde byl jediný funkční křesťanský hřbitov, který měl na konci 14. století rozlohu 3,5 hektaru.

K popularitě sedleckého hřbitova přispěla i pověst o opatu Heidenreichovi a jeho cestě do Jeruzaléma. Podle legendy přivezl opat do Sedlce hrst hlíny z Hakeldamy (místo v Jeruzalémě spojené s Jidášem Iškariotským) a založil zde první svaté pole ve střední Evropě. Z tohoto místa to učinilo vyhledávanou pohřební lokalitu.

V 18. století se na rekonstrukci kostela Všech svatých a kostnice podílel barokní architekt Jan Blažej Santini Aichel, který je také pokládaný za autora první kosterní výzdoby dolní kaple. V 19. století, kdy majetek přešel do rukou rodiny Schwarzenbergů, zasáhl do další rekonstrukce František Rint.

V kostnici patří mezi jeho nejznámější díla obrovský lustr složený ze všech kostí lidského těla a schwarzenberský rodový erb. Návštěvníci tak dnes mohou obdivovat umění stavitelů, kteří s precizní pečlivostí skládali lebky a kosti do složitých ornamentů a pyramid.