Článek
Od poloviny září pokleslo reprodukční číslo R - které odráží, kolik dalších lidí průměrně nakazí jeden infikovaný - z 1,6 na zhruba 1. Přesto, že současný nárůst pacientů odpovídá počtům před zhruba 10 až 14 dny, projevil se nějak klesající trend ve vaší nemocnici?
U nás je teď naštěstí období stagnace, kdy se počet hospitalizovaných zásadně nemění. Je stejný jak počet obsazených standardních lůžek, tak lůžek intenzivních s plicní ventilací, kde sice došlo dočasně k výraznějšímu navýšení, ale podařilo se nám přeložit nějaké pacienty do jiných nemocnic, a tak se to zase ustálilo.
Takže se zatím držíme na stejných číslech, ale i ta jsou poměrně vysoká a velké rezervy nemáme.
Jágrová: Všichni nemusí jít nakoupit v sobotu, neumřou. Na rozvolnění je ještě brzy
Často se zmiňuje jako největší problém počet chybějících zdravotníků. Jak nyní vypadá situace u vás?
Ano, personál je to nejdůležitější. Mohli bychom mít více připravených lůžek, ale personál nás limituje. V současné době máme přes dvě stě lidí na pracovní neschopence, z čehož je 150 zdravotníků, například jen zdravotních sester chybí 95. Jde přitom o vysoce kvalifikovaný personál, který je velmi obtížně nahraditelný, tím jsme limitováni na možné lůžkové kapacitě. V současné době tak máme volných zhruba 25 míst.
Co z toho vyplývá pro situaci v dalších dvou týdnech? Jaký očekáváte další vývoj?
Nechci si hrát na vědmu. Mysleli jsme si, že bude nárůst pokračovat, ale zatím se tak nestalo. Stagnace přišla velmi vhod a včas, ale nedovedu říct, co je jejím důvodem. Stejně tak nevím, co je důvodem klesajícího R. Určitě zafungovala vládní opatření, ale je otázka, které z nich nejvíce.
Počet hospitalizovaných nadále poroste, míní Blatný
Připravovali jste se na situace, že byste čelili přetížení a museli se rozhodovat, koho připojit na plicní ventilátor a koho už ne, jako tomu bylo v Itálii?
Centrálně se připravuje určitý pokyn, ale my stále děláme maximum pro to, abychom se do takovéto situace vůbec nedostali. Zatím, i díky pomoci okolních nemocnic, se nám to daří. Na druhou stranu pokud taková pravidla budou, musí být komplexní a především jednotná, nemohou to být pravidla jen jedné nemocnice, nýbrž celého zdravotního systému.
Kvůli očekávanému nárůstu počtu nových případů rušily nemocnice od září i plánované zákroky. Uvažujete již o tom, že byste je alespoň částečně obnovili?
Určitě ne. Plánované zákroky se nedělají a myslím, že se ještě nějakou dobu u nás dělat nebudou. Pokud chcete zabezpečit covidové pacienty, kterých v současné době máme 140, tak musíte omezit zbytek provozu. A když vám navíc chybí tolik pracovníků jako nám, je nutné všechno přeskupit a to, co jde odložit, odložit, abyste mohli personál použít jak pro covidové pacienty, tak pro ostatní akutně hospitalizované, kterých máme nyní 170.
Covid-19 paralyzuje i pohřební služby
Jaké všechny zákroky jste tedy museli odložit? Pokud se nyní pacientům léčba nedostane, nehrozí, že to jejich zdraví ohrozí v dlouhodobém období daleko více?
Pečlivě jsme vybírali operace, které můžeme odložit a nepoškodí to zdraví pacienta. Na druhou stranu je pravda, že mu třeba mohou zhoršit komfort. Takže například jde o endoprotézy kyčelních a kolenních kloubů, kdy nebude pacient na operaci čekat půl roku, ale i rok a půl. Zdravotní riziko tam sice není, ale většina z nich má bolesti a nemohou se pohybovat. Čili ten diskomfort se projeví.
Sledujete i úbytek počtu těch, kteří přichází na preventivní kontroly například po prodělaném karcinomu?
V Uherském Hradišti nemáme onkologické lůžkové oddělení, ale pouze ambulanci, kam podle mě dochází všichni pravidelně. Ale na ostatních ambulancích je zjevný úbytek. Například pacienti, kteří mají třeba neakutní dlouhodobé zhoršení sluchu, tak nyní na vyšetření nepřichází, protože ho můžou odložit. Nebylo by smysluplné vyrazit s tímto problémem zrovna teď.
Domovy pro seniory stát neuchránil. Testování přichází pozdě, míní šéf asociace
A jaké jsou pak jejich reakce? Lékaři podle ředitele liberecké nemocnice Richarda Lukáše od veřejnosti slýchají, že ohledně vytíženosti nemocnic lžou a že jsou nemocnice prázdné. Jaké jsou vaše zkušenosti?
Mám pocit, že jsou chápaví, a zatím jsme nezaznamenali žádné stížnosti. O nás se ví, že jsme v regionu, který patří mezi ty nejvíce zasažené. Dennodenně tady sedíme a bojujeme s tím, abychom zajistili personál pro celkem 350 pacientů, kteří jsou u nás v současné době hospitalizovaní.
Máme 130 dobrovolníků a nyní dalších 40 studentů středních odborných škol. Ale problémem jsou medici, které si vybraly nemocnice, v nichž sídlí univerzitní fakulty. A my bohužel nemáme ve Zlínském kraji medicínu, a tak se na nás moc nedostalo.
Experti varovali, že nemocnice mohou začít kolabovat již v první polovině listopadu. Vy nyní mluvíte o stagnaci. Zřejmě ale stále nelze s jistotou říct, že jsme se vyhnuli tomu nejhoršímu?
Zatím ne. Skutečně apeluji na to, abychom nedělali předčasné závěry. Na dva dny se zastavil nárůst pozitivně testovaných pacientů, a již se radujeme... Ale všechno má nějaký doběh a minulý týden byly přírůstky kolem 15 tisíc denně a ty se projeví až po nějaké době, nikoli okamžitě (rozhovor vznikl ještě před středečním rekordním přírůstkem 15 729 nakažených - pozn. red.).
Jak říkal pan profesor Dušek (šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky - pozn. red.), těchto čtrnáct dní ukáže, jak se projeví zmiňovaná čísla na vytíženosti nemocnic. Takže se bojím, abychom nezačali jásat a nerozběhlo by se nám to s nezměněnou silou znovu. Síly ubývají, a čím delší to bude, tím hůře. Takže i kdyby čísla stagnovala, tak podotýkám, že je vyčerpání nemocnic, jako je ta naše, skutečně velké.