Půlka firem by nezaměstnala Roma, propuštěné trestance nechce skoro nikdo

To jsou výsledky exkluzivního průzkumu ohledně zaměstnávání sociálně slabých, který pro Právo provedla ČSOB v rámci svého pravidelného šetření pro Index očekávání firem.

V průzkumu uvedlo 15 procent firem, že Romovi by nedaly práci nikdy, ani kdyby splňoval požadovanou kvalifikaci. Odmítavý postoj ovšem přiznalo i dalších 33 procent dotázaných, kteří odpověděli „spíše ne“.

Mnohem větší šanci sehnat v ČR práci než Romové mají podle průzkumu například zdravotně postižení lidé (ty by zaměstnalo až 80 procent firem), cizinci ze zemí bývalého východního bloku (práci by jim dalo až 68 procent podnikatelů), ale třeba i lidé trestaní za zavinění autonehody (místo by jim nabídlo až 82 procent firem).

Odborníci na romskou problematiku upozorňují, že reálně může být podíl firem, které by Romovi nedaly práci, ještě o něco vyšší.

„Ne každý otevřeně řekne, že by nezaměstnal Roma. Proto výsledky čtu spíš tak, že polovina oslovených to otevřeně přiznává,“ reagoval pro Právo Martin Kovalčík z neziskové organizace Člověk v tísni.

„Nemáte dostatečnou kvalifikaci. Místo už bylo obsazeno.“ To jsou nejčastější odpovědi, se kterými se setkává téměř každý uchazeč o práci, je-li při pohovoru odmítnut. „Problém je rozpoznat, jde-li o odpověď pravdivou, nebo pouze o výmluvu,“ konstatoval Kovalčík.

Poukázal přitom na případ firmy, která hledala zaměstnance do svého call centra. To se nacházelo poblíž sociálně vyloučené lokality.

„K životopisům firma vyžadovala fotografie. Proč? Vždyť vzhled nehraje u pracovníka call centra žádnou roli,“ dodal Kovalčík. Podle něj je ale zapotřebí vzít v potaz také to, že v některých regionech práci obtížně hledají i středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaní lidé.

„Nefunguje systém rekvalifikací, veřejná služba také přestala existovat. A tak člověk, který má nízké vzdělání a je dlouhodobě nezaměstnaný, prakticky nemá šanci situaci změnit. Jedná-li se navíc o Roma, dostáváme představu o tom, jak složité je pro lidi, kteří se ocitli na sociálním dně, získat práci a pokusit se restartovat život,“ řekl Kovalčík.

Romové se přitom mohou proti případné diskriminaci bránit jen velmi obtížně, zřídka je totiž možné ji prokázat.

„Každý zaměstnavatel má samozřejmě právo si vybrat, koho chce ve své firmě zaměstnat. Je-li však důvodem odmítnutí barva pleti, sociální status či zdravotní handicap, jedná se o nepřijatelný stav,“ uvedl Kovalčík. Kdo se s podobným přístupem setká, měl by se podle něj obrátit na úřad ombudsmana.

S hledáním práce v ČR zdaleka nemají problém jen Romové. S překážkami se setkávají i občané se zdravotním postižením nebo lidé propuštění z vězení.

Firmy a instituce s více než 25 zaměstnanci by měly mít aspoň čtyři procenta pracovníků se zdravotním postižením. Pokud je nepřijmou, mohou odebrat zboží a služby od firem s více než polovinou zaměstnanců se zdravotním postižením.

Řada firem a úřadů ale zdravotně postižené nejen nezaměstná, ale ani si jejich výrobky nekoupí a raději rovnou zaplatí pokutu do státního rozpočtu.

Přestože v evidencích úřadů práce je zdravotně postižený zhruba každý 10. člověk, ministerstva loni povinný podíl zaměstnanců se zdravotním handicapem nenaplnila ani z poloviny a raději se v součtu „vykoupila“ téměř 16 milióny korun zaplacených postihů.

Nejmenší šanci získat v ČR práci mají podle průzkumu mezi 440 firmami lidé trestaní za násilný trestný čin, zlodějnu, loupež nebo zpronevěru.

„Odmítáním lidí s trestní minulostí firmy bohužel zvyšují pravděpodobnost, že se tito k trestné činnosti vrátí. Na druhé straně primárním zájmem podnikatelů je mít spolehlivého zaměstnance, nikoli snižovat statistiky recidivy,“ uvedl pro Právo výkonný ředitel firemního bankovnictví ČSOB Petr Manda.

Podle něj by v tomto měl lépe zafungovat stát. „Třeba tak, že bude aktivněji podporovat neziskové organizace, které se na začleňování lidí s trestní minulostí do pracovního procesu specializují,“ dodal.

Podnikatelé, kteří pracovníky z potenciálně rizikových skupin zaměstnali, oceňují podle Mandy jejich loajalitu a to, že jsou ochotni dělat i práci, kterou jiní odmítají. Významnou roli hrají i jejich nižší mzdové nároky a dotace na pracovní místa.