Článek
Ale narazil na dlouhodobý problém. Ordinace dětských psychiatrů i psychologů jsou totiž přeplněné a odborníků na dětskou duši je v Česku zoufale málo.
„Lékaře jsme sháněli dva měsíce. Psychiatrička v Motole, k níž jsme se nakonec dostali přes známost, nám řekla, že se obecně čeká na termín několik měsíců. Našla pro nás termín jen před pracovní dobou,“ řekl Právu Jakub, jehož celé jméno redakce zná.
Dětských psychiatrů i klinických psychologů pro děti a dospívající je málo. Navíc podle statistik Linky bezpečí za rok 2021, kdy nejvíc řádil covid a všechno bylo zavřené, narostla četnost dětských psychických potíží o 45 procent.
Příznaky deprese, které není dobré podceňovat
Ministerstvo zdravotnictví plánuje řešit situaci výhledově, nikoli jako akutní problém. Že nemohl otec Jakub sehnat lékaře, není divu.
Podle registru České lékařské komory v zemi působí jen 180 dětských psychiatrů, z toho 86 je starších 65 let.
Z 931 klinických psychologů v ČR se jich pouze 90 zaměřuje na děti a dospívající. V přepočtu na 100 tisíc dětských a adolescentních pacientů připadá asi šest psychiatrů.
A odborníci už dlouho bijí na poplach, že psychické obtíže se týkají čím dál tím většího počtu dětí a dospívajících.
Podle nedávného šetření organizace Kapka naděje na sobě v loňském roce 36 procent oslovených vnímalo „výraznou psychickou nepohodu“ a devět procent uvedlo, že si psychických obtíží všimlo u svých dětí.
V době lockdownů došlo ke skokovému růstu některých diagnóz
29 procent z těchto lidí muselo vyhledat pro své dítě pomoc psychiatra, 34 procent si vystačilo s psychologem.
Přibylo sebevražd
Děti a dospívající byli výrazně zasaženi covidovou krizí a lockdowny, doléhá na ně i válka na Ukrajině a ekonomická krize, která se na ně přelévá od rodičů.
„Události posledních let se spolupodílely na enormním nárůstu psychických potíží u dětí a mladistvých. U dětí zaznamenáváme vysoký nárůst úzkostně depresivní poruchy, naše děti nejsou stavěné na zátěž, neumějí se vypořádat se stresem dnešní doby. Většinu nepříjemných situací a neúspěchů používají proti sobě, o čemž svědčí nárůst sebepoškozování a sebevražedných pokusů adolescentů,“ uvedla dětská klinická psycholožka Lucie Botorová.
Primář oddělení dětské psychiatrie v havlíčkobrodské nemocnici Tomáš Havelka pro Právo ale uvedl, že ordinace dětských psychiatrů se plnily už před pandemií.
Je to nejvíc zanedbaný obor
„Žadatelů o pedopsychiatrickou péči kontinuálně přibývá. Toto bylo již před covidem. V době lockdownů ale došlo ke skokovému nárůstu některých diagnóz,“ řekl Havelka.
„Většina ambulantních i lůžkových zařízení má dnes svou kapacitu naplněnou, takže žadatele o péči odmítá, nebo jim nabízí čekací dobu, která je v drtivé většině případů neadekvátní potížím dítěte. Zatímco dítě čeká na tuto náležitou péči, jeho stav se zpravidla zhoršuje,“ řekl Právu Havelka.
Rozvinutý problém pak vyžaduje intenzivnější péči. „To opět ještě snižuje kapacity oboru,“ dodal primář.
Dětská psychiatrie a dětská klinická psychologie patří podle něj mezi nejzanedbanější obory.
„Upozorňujeme na to již desítky let. Dalším problémem jsou nevyhovující podmínky, zejména v lůžkové péči. Snižuje se tím efektivita léčby a zároveň to odradí mnoho lékařů, kteří zvažují tento náročný obor,“ uvedl psychiatr.
Lékaři bez hranic: Psychologickou pomoc na Ukrajině vyhledávají hlavně děti
Ministerstvo zdravotnictví se podle mluvčího Ondřeje Jakoba hodlá na podporu dětského duševního zdraví zaměřit.
„Chceme podporovat jak aktivity vedoucí přímo ke zlepšení stavu dětské a dorostové psychiatrie, tedy větší motivaci mediků o obor pedopsychiatrie, podporu vzdělávání a přenos nových poznatků ze zahraničí, podporu rezidenčních míst, tak i péči v širším pojetí. To je například důraz na prevenci, spolupráce se školami a poskytovateli sociálních služeb,“ řekl Právu Jakob.
Podle neurovědkyně a zakladatelky organizace Nevypusť duši Marie Salomonové by vláda měla pro zajištění odborníků pro děti dělat víc.
„Nepracuje se na tom, aby se situace zlepšila. Problém také je, že mnoho odborníků, kteří ordinují dnes, je v důchodovém věku,“ řekla Právu.
„Je to dlouhodobější problém. Pokud se nerozhodne o jednání i s odbornými společnostmi, jako je dětská klinická psychologie, tak se dostupnost odborníků nezlepší,“ míní.
Salomonová je přesvědčena, že by se měla zlepšit hlavně prevence ve školách, v nízkoprahových zařízeních a sociálních službách.
„Aby to nedocházelo tak daleko, že tolik dětí potřebuje vysoce odbornou péči psychologů a psychiatrů,“ dodala.
Jak nás neustálý hluk udržuje v chronickém stresu
